Evropský parlament dnes po více než dvou letech vyjednávání schválil revizi Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která je jedním ze stěžejních legislativních aktů pro snížení potřeby energie v budovách. Ty v Evropské unii tvoří 40 % spotřeby veškeré energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Změny se dotknou starých domů i novostaveb. Podle profesního svazu Šance pro budovy je Směrnice dobře vyjednaným kompromisem poskytujícím dlouhodobou perspektivu pro rozvoj odvětví. Původní návrhy Evropské komise a poté Parlamentu byly podle svazu v některých aspektech příliš ambiciózní a nerealisticky nastavené. Obrovského pokroku a kompromisu se členskými státy bylo dosaženo během českého předsednictví v Radě EU. Výzvou pro Česko budou nedostatečné kapacity ve stavebnictví i ve státní správě.
RENOVACE JE POTŘEBA V ČESKU TŘIKRÁT URYCHLIT
Po dlouhém vyjednávání byl přijat postupný model renovací, který Šance pro budovy dlouhodobě prosazovala, tedy odstupňovaný podle typu vlastnictví budovy a bez komplikované harmonizace energetických tříd napříč státy EU. K naplnění cílů bude potřeba tempo renovací ztrojnásobit. V první řadě jsou akcentovány úspory v nerezidenčním sektoru. Zde by mělo být zrenovováno 16 % nejhorších budov do roku 2030 a dalších 26 % do roku 2033. Jednotlivé státy si samy určí, jakých budov se to týká. „U komerčních budov se v posledních letech významně renovuje, protože je jen velmi obtížné pronajmout kancelář, nákupní centrum či logistický sklad v energetické třídě F. Větší výzvou budou budovy ve státním a veřejném majetku, kde je často zanedbaná údržba. Je potřeba, aby stát šel příkladem a začal více renovovat,“ uvádí Marta Gellová, ředitelka Šance pro budovy.
BUDOVY DOSTANOU RENOVAČNÍ PASY
V rezidenčním sektoru se počítá s více flexibilní strategií. Cílem je snížit průměrnou spotřebu primární energie v obytných budovách o 16 % do roku 2030 a o 20-22 % do roku 2035. Některé typy budov, např. historické, budou z uvedených povinností vyjmuty. „Evropská komise původně navrhovala přísnější režim i u rezidenčních budov. Současná podoba je více realistická,“ říká Marta Gellová. Členské státy se opět samy rozhodnou, na které budovy se zaměří.
V Česku však zatím není jasně definovaný způsob, jak určit, které budovy jsou v nejhorším stavu. „Budovy často nemají energetický průkaz, takže stát nemá přehled o jejich stavu. V Evropě existují různé modely, kterými se můžeme inspirovat. Například v Holandsku stanovili algoritmus, podle kterého každému domu přidělili určitou kategorii, pravděpodobně horší, než je realita, což motivuje majitele k tomu, aby si zajistili průkaz dle skutečnosti,“ zmiňuje možnosti Gellová. Nově by měl vlastník společně s průkazem získat i tzv. renovační pas, který by měl sloužit jako návod, jaká opatření, v jakém pořadí provést, aby se budova dostala do žádoucí cílové energetické třídy.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
