Program Nová zelená úsporám patří v České republice mezi nejdůležitější nástroje podpory energetických úspor v domácnostech. Od svého spuštění pomohl statisícům rodin snížit spotřebu energie, modernizovat bydlení a přejít na ekologičtější technologie. V roce 2026 však program vstupuje do nové fáze, která přináší významné změny v systému podpory. Ty se týkají zejména způsobu financování renovací, cílení dotací i většího důrazu na komplexní rekonstrukce budov.
„Nově navrhovaná forma podpory prostřednictvím zvýhodněných úvěrů bude některé majitele nemovitostí nevyhnutelně vést k tomu, aby při rekonstrukci hledali především co nejlevnější variantu s cílem minimalizovat výši nebo délku splácení. To může být v některých případech na úkor celkové kvality provedení a životnosti dané opravy,” říká Kateřina Pavelková, tisková mluvčí Aliance taškových střech.
Právě střecha patří mezi klíčové konstrukce domu, protože zásadně ovlivňuje energetickou bilanci budovy, ochranu konstrukce před vlhkostí i celkovou životnost stavby. Je proto důležité, aby systém podpory renovací motivoval majitele domů k co nejkvalitnějším a dlouhodobě udržitelným řešením, nikoliv ke krátkodobým řešením jen kvůli nižší pořizovací ceně,“ říká za Alianci taškových střech technický odborník Jakub Hemza.
POSUN OD DOTACÍ K BEZÚROČNÝM ÚVĚRŮM
Jednou z nejvýznamnějších změn je postupný přechod od plošných dotací k systému zvýhodněného financování. V minulých letech mohly domácnosti získat poměrně vysoké dotace na jednotlivá opatření, například zateplení domu, instalaci fotovoltaické elektrárny nebo výměnu starého kotle za moderní zdroj tepla. Nově se však stát snaží více zapojit finanční instituce a motivovat domácnosti k využívání bezúročných úvěrů.
Tyto úvěry by měly poskytovat banky a stavební spořitelny zapojené do programu. Stát bude hradit úrok, takže pro žadatele půjde fakticky o bezúročné financování. Splatnost může dosahovat až několika desítek let, což umožní domácnostem financovat i rozsáhlejší rekonstrukce bez výrazného zatížení rodinného rozpočtu.
Cílem této změny je zvýšit objem renovací a zároveň efektivněji využít veřejné prostředky. Dotace totiž budou více zaměřeny na domácnosti, které by bez podpory modernizaci svého bydlení financovat nedokázaly. „Z ekonomického hlediska může přechod od přímých dotací k bezúročným úvěrům změnit chování investorů i domácností. Část lidí může realizaci renovací dočasně odložit, protože dotace byla pro mnohé silnější motivací než zvýhodněné financování,“ říká Lukáš Kmenta ze společnosti Huntsman Building Solutions.
DOTACE VÍCE ZAMĚŘENÉ NA NÍZKOPŘÍJMOVÉ DOMÁCNOSTI
Další zásadní novinkou je silnější sociální zaměření programu. Přímé dotace budou nadále dostupné zejména pro domácnosti s nižšími příjmy. Ty mohou využít například program NZÚ Light, který je určen především pro seniory, invalidní důchodce nebo domácnosti pobírající určité sociální dávky.
+ Tato skupina může získat podporu například na:
• zateplení fasády, střechy nebo podlahy,
• výměnu oken a dveří,
• instalaci menších obnovitelných zdrojů energie,
• další úsporná opatření v rodinných domech.
Energetické renovace mohou výrazně snížit výdaje domácností za vytápění a zároveň zvýšit kvalitu bydlení. Z pohledu stavebního trhu však podle odborníků může změna struktury podpory krátkodobě ovlivnit objem realizovaných projektů. „Stavební sektor byl v posledních letech na dotační program silně navázán. Pokud se podmínky podpory výrazně změní, je pravděpodobné, že část domácností bude vyčkávat, jak se nový systém úvěrů v praxi osvědčí,“ upozorňuje Lukáš Kmenta.
DŮRAZ NA KOMPLEXNÍ RENOVACE DOMŮ
Nová etapa programu také více podporuje komplexní přístup k renovaci budov. V minulosti bylo poměrně běžné, že lidé realizovali jednotlivá opatření odděleně, například instalovali fotovoltaickou elektrárnu, aniž by předtím dům zateplili. To však často vedlo k nižší efektivitě investic.
Proto stát plánuje zavést takzvaný renovační pas domu. Jde o dokument, který stanoví dlouhodobý plán postupné modernizace budovy. Obsahuje doporučení, jaká opatření provést a v jakém pořadí, aby byla energetická úspora co nejvyšší.
Renovační pas má domácnostem pomoci například s rozhodnutím, zda nejprve zateplit obvodové stěny, vyměnit okna nebo instalovat nový zdroj tepla. Součástí systému bude také síť energetických poradců, kteří budou majitelům domů pomáhat s plánováním renovací a s přípravou žádostí o podporu. „Z dlouhodobého pohledu může větší důraz na komplexní renovace přinést vyšší efektivitu investic. Pokud domácnosti provedou více opatření najednou, návratnost modernizace domu se často výrazně zkrátí. Otázkou však je, zda se do toho domácnostem bude chtít jít, jestli budou chtít provádět veškeré doporučované kroky,“ dodává Lukáš Kmenta z Huntsman Building Solutions.
DOPADY PROGRAMU NA STAVEBNICTVÍ
Program Nová zelená úsporám má kromě environmentálního přínosu také významný ekonomický dopad. V minulých letech pomohl stabilizovat zakázky pro stavební firmy, řemeslníky i dodavatele stavebních materiálů.
Změny v nastavení programu však mohou krátkodobě ovlivnit dynamiku celého trhu. Stavební firmy se totiž často přizpůsobují objemu dotačních projektů a jejich plánování. „Pro stavební sektor je zásadní především stabilita pravidel. Pokud jsou podmínky podpory dlouhodobě předvídatelné, firmy mohou lépe plánovat kapacity, investice i zaměstnanost,“ upozorňuje Lukáš Kmenta.
Podle něj však může nová etapa programu zároveň přinést pozitivní impuls pro větší a komplexnější rekonstrukce budov. Ty bývají technologicky náročnější, ale zároveň přinášejí vyšší energetické úspory.
PŘÍNOSY PRO DOMÁCNOSTI I ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Program Nová zelená úsporám má kromě ekonomických dopadů také významný environmentální přínos. Energetické renovace snižují spotřebu energie v budovách, které patří mezi největší zdroje emisí skleníkových plynů. Modernizace vytápění, lepší izolace budov nebo využívání obnovitelných zdrojů energie proto pomáhají snižovat ekologickou stopu domácností. Pro samotné majitele domů znamenají tyto investice především dlouhodobé úspory. Nižší spotřeba energie vede ke snížení nákladů na vytápění a elektřinu. Zároveň se zvyšuje komfort bydlení i hodnota nemovitosti.
ZÁVĚR
Rok 2026 přináší programu Nová zelená úsporám zásadní proměnu. Podpora se více zaměřuje na dlouhodobé renovace budov, zapojení bankovního sektoru a pomoc domácnostem s nižšími příjmy. Přechod od plošných dotací k bezúročným úvěrům má umožnit financování většího počtu projektů a zároveň efektivněji využít veřejné prostředky.
Pro majitele rodinných domů i bytových domů to znamená nové možnosti, jak modernizovat své bydlení a snížit náklady na energie. Zároveň se však vyplatí pečlivě plánovat jednotlivé kroky renovace a spolupracovat s odborníky, aby byla investice do energetických úspor skutečně efektivní.
-jik-
BOX
+ K bezúročným půjčkám
Architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI): Vítáme, že se tématu podpory renovací věnuje přímo premiér. Jedná se o jedno z nejdůležitějších odvětví ekonomiky. Ročně je potřeba v Česku zrenovovat zhruba 50 tisíc rodinných domů a 6 tisíc bytových domů, což odpovídá doporučenému tempu obnovy 3 % budov ročně. K tomu je ale nutný kapitál – jen v sektoru rodinných domů jej odhadujeme na přibližně 100 miliard korun ročně.
Otázkou je, zda budou vlastníci ochotni se kvůli renovaci dlouhodobě zadlužit, byť za výhodných podmínek, a zda stát bude mít vůli i zdroje program udržet v případě většího zájmu. Náklady na úrokové dotace se totiž v horizontu dvaceti let mohou vyšplhat do řádu nižších stovek miliard korun.
Posun od dotací k zvýhodněným úvěrům je v zásadě správný směr. Klíčové je ale zachovat princip větší motivace pro komplexní renovace, tedy většího zvýhodnění pro ty, kteří se rozhodnou renovovat celý dům najednou. Takové renovace jsou finančně náročnější, ale nejefektivnější, co se týče nákladů, realizace, administrace i dosažených úspor. Navíc oproti přímým dotacím má úvěrový model jednu zásadní výhodu: nejsou to peníze zadarmo a investor je motivován je účelně využít.
Důležité také je, aby nový model fungoval i pro bytové domy a SVJ, kde jsou zvýhodněné půjčky ideálním nástrojem motivace. Zjednodušují financování a zpřístupňují renovace i tam, kde dosud chybělo odborné zázemí nebo kapacita na složitou administraci bankovních úvěrů a dotací.
+ Jaká by měla optimální podpora renovací být:
Klíčové je, aby jakýkoli nový model byl finančně dostatečně zajištěný, dlouhodobě dostupný a udržitelný. Program, který se spustí a po pár měsících opět zastaví, nepřináší důvěru ani motivaci.
Pokud stát chce jít cestou zvýhodněných půjček, měl by jasně říct, s jakým objemem prostředků počítá a na jak dlouho, aby se podle toho mohli zařídit jak vlastníci nemovitostí, tak firmy, které renovace realizují. Program Nová zelená úsporám je inspirací pro okolní země jako Slovensko, Polsko či Maďarsko, proto by bylo vhodné navázat na jeho osvědčené principy – kombinaci jasných pravidel motivujících ke komplexním renovacím a dlouhodobé stability.
+ K důležitosti dlouhodobě funkčního programu NZÚ:
Ukončení původní podpory NZÚ a absence nového konceptu vedly k tomu, že příprava nových renovačních projektů v podstatě zamrzla. Jasně to ukazuje, že bez podpory státu není možné očekávat, že bude obnova bytového fondu probíhat potřebným tempem.
Měsíce nejistoty od pozastavení programu se již projevily – řada připravovaných projektů se zastavila a nové se nechystaly. Dnešní oznámení je důležitým signálem, ale klíčové bude, jak rychle se nový model spustí a za jakých konkrétních podmínek.
Čím déle potrvá období bez funkční podpory, tím větší budou dopady na vlastníky nemovitostí, projektanty, realizační firmy i navázané profese. Tempo obnovy je přitom již nyní nízké a značná část bytových i rodinných domů zůstává energeticky neefektivní, uzavírá architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
