Pečlivá rekonstrukce a restaurování historického paláce Savarin v centru Prahy spěje ke svému závěru. Na vršek fasády směrem do ulice Na Příkopě byly minulý týden umístěny nově vytvořené i zrestaurované starší kopie jedenácti původních barokních soch. Restaurovány byly i originály, které v roce 1752 vytvořil významný sochař Ignác František Platzer. S úplným dokončením rekonstrukce historické budovy se počítá v létě, postupně se pak do prostor nastěhují nájemci. Rekonstrukce paláce Savarin je první fází stejnojmenného projektu, který zpřístupní doposud uzavřený vnitroblok veřejnosti, jeho součástí je i park a nový vstup do metra.
„Rekonstrukce barokního paláce od Kiliána Ignáce Dientzenhofera je první vlaštovkou celého projektu Savarin a vzhledem k velké historické hodnotě jsme zde velmi úzce spolupracovali s památkáři. Na fasádu jsme nechali vytvořit kopie původních barokních soch, které jsme za několik milionů korun pečlivě zrestaurovali. Nyní řešíme, kam umístíme originály, aby je mohla veřejnost vidět v celé své kráse,“ říká Simon Johnson, ředitel společnosti Crestyl, která je developerem projektu Savarin.
Sochy zdobící palác Savarin vytvořil v roce 1752 Ignác František Platzer, který je hlavním představitelem českého sochařství druhé poloviny 18. století. Je autorem řady soch například na Pražském hradě, v Paláci Kinských, Arcibiskupském paláci, pražském kostelu sv. Mikuláše, kláštera v Teplé, ale třeba i v parku zámku Schönbrunn ve Vídni. Pro vnější výzdobu paláce Savarin zhotovil celkem jedenáct soch – Satyr, Nymfa, Labuť a ozdobné vázy. Tyto sochy dosahují velikosti až dvou metrů a patří k cenným originálům českého barokního umění. Sochy byly z paláce Savarin demontovány v naprosto havarijním stavu před šesti lety. U sedmi z nich se jednalo o původní originály, další čtyři již byly kopie vytvořené v roce 1878.
„Restaurování původních a vytvoření nových soch pro nás bylo výzvou, ale netradiční a složitou práci máme rádi. Na kopiích soch pracovalo sedm sochařů a byla to náročná práce z pohledu času i volby materiálu, aby byl kvalitní a vydržel další stovky let. Práce na každém kusu trvala od sedmi měsíců v případě váz až po deset měsíců u kopií soch. Zejména Satyr byl náročný – pro představu blok kamene, ze kterého jsme jej vytvářeli, byl tři metry vysoký, téměř metr široký a hluboký a vážil sedm tun. Celkově se na kopie soch spotřebovalo přibližně patnáct metrů krychlových kamene o váze kolem čtyřiceti tun,“ popisuje kamenosochař Bohumil Pánek, který práce na sochách zastřešoval.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
