U příležitosti 111 let od dokončení bývalé Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu v Brně se v hotelu Grandezza sešli architekti a historici, kteří se dlouhodobě věnují historii a obnově této budovy. Monumentální stavba Vladimíra Fischera patří k nejvýraznějším příkladům české národní architektury v předválečném Brně a dodnes plní veřejnou funkci – od roku 2012 jako pětihvězdičkový hotel, jehož podobu vtiskla budově citlivá rekonstrukce architekta Ondřeje Kukrala.
Společnost Cyrilometodějské záložny vznikla v roce 1882 jako první významný český finanční ústav v tehdy převážně německém Brně. Stavba záložny se řadí do období výrazné reprezentativní stavební rivality mezi Čechy a Němci, která v Brně naplno propukla po zboření městských hradeb. Cyrilometodějská záložna sídlila na Zelném trhu už od roku 1887, s rostoucím významem instituce však rostla i potřeba reprezentativního sídla.
Nová monumentální budova vznikla v letech 1913–1915 na místě čtyř starších domů podle návrhu Vladimíra Fischera (1870–1947), jednoho z nejvýznamnějších českých architektů své generace a pozdějšího profesora brněnské techniky. Fischerův návrh spojil reprezentativní městský dům s bohatě artikulovaným průčelím a výraznou uměleckořemeslnou složkou. Architekt ke spolupráci přizval další české umělce a řemeslnické firmy – uměleckořemeslnou výrobu zajišťovala prostějovská firma Vulkania, alegorické sochy na průčelí navrhl a realizoval sochař Václav Hynek Mach, od něhož pochází i soubor soch na budově bývalé Okresní nemocenské pokladny v Brně.
Stavbu zkomplikovala první světová válka, tehdejší majitelé záložny se ji však rozhodli dokončit. Pracemi byli pověřeni stavitelé Leopold Čupr (1879–1959) a Ludvík Němeček (1883–nedatováno). Přes potíže s dodávkami materiálu a nedostatek pracovních sil byla budova dokončena koncem roku 1915 a stala se největší záložnou v Brně a později jednou z největších v Československu. Svému původnímu účelu objekt sloužil do konce 60. let 20. století, následně zde sídlila Právnická fakulta (1969–1990) a Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity (1991–1997).
REKONSTRUKCE S DŮRAZEM NA AUTENTICITU
Za současnou podobou budovy stojí architekt Ondřej Kukral, hlavní projektant hotelu Grandezza. V minulosti se podílel na obnově řady historicky cenných objektů, mezi něž patří i památkově chráněný nový zámek v Ratboři u Kolína od Jana Kotěry.
„Naším cílem bylo navrátit budově Cyrilometodějské záložny její noblesu a zároveň ji otevřít novému využití. To je vždy rozhodující, protože jen nová funkce zajistí architektonicky cenným budovám další život. Pracovali jsme s původními prvky tak, aby zůstaly čitelné, ale zároveň přirozeně zapadly do konceptu moderního pětihvězdičkového hotelu,“ uvedl Ondřej Kukral.
Architekti přistupovali k domu s vizí paláce, jehož důstojnost musí být patrná po dokončení celé rekonstrukce – stejnou měrou v exteriéru i v interiérech. V praxi to znamenalo pečlivě rozlišovat mezi památkově cennými vrstvami, které bylo třeba přesně zachovat či obnovit, a pozdějšími dobovými úpravami, které hodnotu stavbě nepřinášely. Mezi zachované jádro patří fasáda, vstupní hala, luneta nad vstupními dveřmi a dveře bývalého trezoru. Naopak v částech budovy, kde dobové zásahy nebyly architektonicky ani památkově cenné, si tým mohl dovolit radikálnější řešení – příkladem je umístění nové restaurace nebo doplnění výtahů do světlíku.
Jedním z klíčových úkolů byla obnova fasády. Namísto prostého nátěru, který brzy stárne, tým míchal vzorky z různých druhů písků a cementů tak, aby se nové plochy barvou i strukturou co nejvěrněji přiblížily původní omítce. Obnovena a zachována byla rovněž historická okna a řada dalších autentických detailů.
Zvláštní pozornost si vyžádal malovaný strop v recepční hale hotelu. Při zahájení prací byl významně poničený. Tým proto navrhl nový dekor, který ladí s motivy na kobercích a je doplněn lipovými listy jako symbolem češství – odkazem na českou identitu záložny.
Odkaz na tradici moderní české architektury nese rovněž prezidentské apartmá, jehož interiér je inspirován Loosovou vilou. Součástí vybavení apartmá je originální křeslo rakouského architekta Adolfa Loose.
TREZOR, V NĚMŽ SPOČÍVALA VĚSTONICKÁ VENUŠE
Mezi původními prvky, s nimiž rekonstrukce pracovala, jsou i dveře bývalého trezoru záložny. Právě v tomto trezoru byla po dobu přibližně dvou let uložena soška Věstonické venuše, která sem byla převezena bezprostředně po svém objevení v roce 1925. Kukralův tým se rozhodl historické dveře zachovat. Dnes tak do masérny, která je spolu s vířivkou a posilovnou součástí hotelového wellness.
„Grandezza je důkazem, že historické objekty si uchovávají obrovský potenciál. Citlivý přístup k rekonstrukci umožnil zachovat jedinečnou atmosféru domu a zároveň nabídnout hostům maximální komfort,“ doplnil Ondřej Kukral.
GRANDEZZA DNES
Hotel Grandezza je v provozu od května 2012. Nabízí 75 pokojů s kapacitou 150 lůžek s výhledem na Zelný trh a katedrálu sv. Petra a Pavla a zachovává veřejnou funkci parteru prostřednictvím Grandezza Restaurant, oceněného mezinárodním gastronomickým průvodcem Gault&Millau, a kavárny Momenta Café. Celek představuje přesvědčivý příklad toho, že citlivá konverze historické architektury může spojit památkovou hodnotu, současný provoz i živý městský parter.
-jik-
