Ekonomika

Zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů

Snižovat množství spotřebované energie a zvyšovat podíl té vyrobené z obnovitelných zdrojů dává smysl skoro všude. Ještě o něco větší pak u velkých firem a velkých správních celků, jako je Jihomoravský kraj. V PKV pomáháme těmto projektům vzniknout a pomáháme získat dotační financování na ně navázané. O tom, k čemu všemu to bude dobré a jak kraj v energetice uvažuje, mluví v rozhovoru přímo hejtman Jihomoravského kraje JAN GROLICH.

Jan Grolich: Hlavním cílem jsou úsporná opatření: zateplování budov, výměny oken, rekonstrukce kotelen a zpětné využívání odpadního tepla

+ Podle tiskové zprávy budete chystat dvanáct projektových dokumentací na fotovoltaické elektrárny (FVE). Podle čeho se vybíraly budovy, na které je budete instalovat?

Výběr budov probíhal ve dvou kolech. Nejdříve jsme vybrali ty s velkou spotřebou elektrické energie. Dále jsme zohlednili možnost připojení fotovoltaické elektrárny do distribuční sítě, aby bylo možné případnou nespotřebovanou elektrickou energii „přeposlat“ do jiné krajské budovy prostřednictvím komunitní energetiky.

+ Jakou má v tomto ohledu kraj strategii – kde už fotovoltaiky jsou a kam se do budoucna chystají? Podle jakého klíče? A kde se na to vezmou prostředky?

Jako kraj chceme dát fotovoltaiku na co nejvíc krajských budov tak, aby to mělo optimální výkon. Musíme brát ohled na velikost přetoků do distribuční sítě, aby to bylo maximálně 20-30 % roční výroby. Ideální je, aby se většina spotřebovala přímo v místě. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren předpokládáme do 10 MWp. Zdroje financování budou převážně z rozpočtu Jihomoravského kraje. Doplníme je o podporu z Evropských fondů (Operační program životního prostřední, Modernizační fond, Národní plán obnovy). U některých projektů zajistíme část finančních zdrojů z úspor pomocí metody EPC.

+ Jak moc velké téma jsou pro vás fotovoltaiky obecně a jak moc jsou téma obnovitelné zdroje? Kde kraj v energetice nejvíc „tlačí bota“ a co v důsledku toho chystá?

‍Nejlevnější a nejekologičtější je ta energie, která se nespotřebuje. Takže se snažíme dlouhodobě snižovat energetickou náročnost našich budov. Hlavním cílem jsou úsporná opatření: zateplování budov, výměny oken, rekonstrukce kotelen a zpětné využívání odpadního tepla – rekuperace. Fotovoltaika je pak další krok. Výstavbou 10 MWp fotovoltaických elektráren dokážeme pokrýt 20 % roční spotřeby elektrické energie.

+ Jaké jiné obnovitelné zdroje se ještě zvažují?

‍Bavíme se taky o možnosti výstavby větrných elektráren o instalovaném výkonu 10 MW (pro představu jde o tři větrné elektrárny). Ty by krajským budovám zajistily zhruba 40 % roční spotřeby elektrické energie. Spolu s vybudovanými fotovoltaikami a průmyslovými bateriovými úložišti o velikosti 1-5 MWh bychom dosáhli 60% soběstačnosti v elektrické energii. Ale to jsme ještě daleko a ještě uvidíme, jestli se to vůbec bude realizovat.

+ Jihomoravský kraj je pokrokový v tom, že neinstaluje FVE jen na energeticky nejnáročnější budovy, ale usiluje o jejich instalaci plošněji. Je to strategie? Máte vy sami srovnání, jak si v tomto ohledu stojíte v porovnání s jinými kraji?

‍Tady jsou dvě věci: Jedna jsou krajské budovy a těch není zase tak moc. Pak je celé území Jihomoravského kraje. Právě teď naše agentura JINAG zpracovává Klimatický akční plán, který dává dohromady stakeholdery ze všech různých oblastí od průmyslu po vědce. Cílem je připravit kraj na adaptaci na klimatickou změnu i z hlediska energetiky. První výstupy by měly být hotové někdy po prázdninách, tak věřím, že to bude dávat smysl.

+ Jedna věc jsou instalace obnovitelných zdrojů, druhá je energetický management a monitoring spotřeb. Jak máte toto téma pojaté?

‍Jihomoravský kraj zaváděl energetický management někdy v roce 2013. Staráme se centrálně o nákupy energií přes naši firmu CEJIZA. Šetří to obrovské množství práce spoustě příspěvkových organizací, takže tolik nehrozí nepořádek ve fakturách. Jsme v tom celkově trochu napřed a od poloviny minulého roku se CEJIZA věnuje i energetickému managementu v našich budovách. Jenže protože tady nezohledňujeme jenom krajské budovy, máme od letošního roku vypsaný speciální dotační titul, ze kterého jdou čerpat peníze i na energetické manažery pro obce, místní akční skupiny a podobně. Tohle může hodně pomoct ve spoustě obcí, kde by do toho jinak vůbec nešli.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*