Společnost ManpowerGroup Česká republika dnes zveřejnila výsledky průzkumu ManpowerGroup index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí roku 2026. Data ukazují, že čeští zaměstnavatelé plánují v posledním čtvrtletí roku pokračovat v náboru nových zaměstnanců. Čistý index trhu práce dosáhl hodnoty 24 %, což představuje nárůst o procentní bod oproti předchozímu čtvrtletí a o 10% bodů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Jde o jedno z nejsilnějších čtvrtletí za dobu měření.
V rámci průzkumu ManpowerGroup index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí 2026 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 504 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce září 2026 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“
V České republice plánuje 37 % zaměstnavatelů navyšovat počet zaměstnanců, 13 % očekává pokles a 50 % neplánuje žádné změny. Čistý index trhu práce tak činí 24procentních bodů. Oproti předchozímu čtvrtletí jde o nárůst o procentní bod, meziročně se Index zvýšil o 10 p. b.
„Český trh práce vstupuje do závěru roku v překvapivě dobré kondici. Ekonomika sice neroste dramatickým tempem a některé firmy stále řeší slabší zahraniční poptávku, náborové plány zaměstnavatelů ale ukazují, že převládá důvěra v další vývoj. Náš Čistý index trhu práce pro čtvrté čtvrtletí dosahuje opět nadprůměrnou hodnotu a ukazuje rostoucí trend. Optimismus si nadále zachovává také Zpracovatelský průmysl včetně Automotive sektoru. To je důležitý signál pro českou ekonomiku, protože právě průmyslové firmy byly v posledních letech pod nejsilnějším tlakem. Neznamená to, že se problémy trhu práce vyřešily. Naopak. Registrovaná nezaměstnanost vzrostla, ale zároveň máme přes sto tisíc evidovaných volných míst. Vedle sebe tak existují lidé hledající práci a firmy, které stále obtížně hledají správné kvalifikace. Pro zaměstnavatele proto nebude hlavním tématem jen počet lidí, ale jejich dovednosti a schopnost rychle se adaptovat. Pro uchazeče je zpráva poměrně pozitivní. Firmy budou do konce roku dál nabírat a dobré příležitosti zůstávají i v průmyslu. Nejlepší vyhlídky budou mít lidé, kteří jsou ochotni učit se nové technologie, měnit svou kvalifikaci a přecházet mezi rolemi, protože právě tam se dnes nabídka práce rozšiřuje nejrychleji,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika Jaroslava Rezlerová.
Přestože firmy stále čelí ekonomické nejistotě, výhled zaměstnanosti se postupně zlepšuje. Český pracovní trh zůstává stabilní a organizace pokračují v náboru zejména tam, kde dlouhodobě narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Jako nejčastější důvod pro nábor nových zaměstnanců uvedli čeští zaměstnavatelé růst společnosti a s tím vytváření nových pozic (uvedlo to 37 % oslovených zaměstnavatelů). Jako druhý nejčastější důvod uvedli, že mají konkrétní projekty, které vyžadují nové pracovníky (29 %). Nejčastějším důvodem pro propouštění zaměstnanců je optimalizace procesů s cílem zvýšit efektivitu, což vede ke slučování rolí a redukci pozic (28 %).
NEJVYŠŠÍ NÁBOROVÉ PLÁNY VYKAZUJE OBCHOD A LOGISTIKA
Z pohledu jednotlivých odvětví hlásí nejsilnější náborové plány sektor obchodu a logistiky, jehož čistý index trhu práce dosahuje 42 %. Oproti minulému čtvrtletí došlo k nárůstu o 10procentních bodů. Pro tento sektor jde o druhé nejpozitivnější čtvrtletí od 2022. Následuje sektor odborné, vědecké a technické činnosti (33 %), kde došlo oproti minulému čtvrtletí také o nárůst o 10 p. b. Dalším je sektor stavebnictví a reality (27 %), který naopak vykazuje pro začátek zimy slabší náborové aktivity než v předchozím čtvrtletí, kdy index dosahoval 43 %.
Oproti minulému čtvrtletí výrazně posílily náborové aktivity v automobilovém průmyslu. Index se zvýšil o 32 p. b. oproti minulému čtvrtletí na 24 p. b.
„Největší chuť nabírat vidíme v obchodu a logistice. Spotřeba domácností se postupně zvedá, což vytváří další poptávku po lidech v prodeji, skladech a dopravě. Velmi zajímavý obrat vidíme v automobilovém průmyslu, kde se náborový Index výrazně zvýšil na 24. Červencová data ČSÚ ukazují, že výroba motorových vozidel patřila k hlavním tahounům růstu českého průmyslu a výrazně přispěla také k růstu nových zakázek. Automobilky a jejich dodavatelé přitom stále procházejí technologickou transformací, takže vedle výrobních profesí hledají stále více techniků, specialistů na automatizaci a dalších kvalifikovaných pracovníků,“ přibližuje Jaroslava Rezlerová.
Následuje sektor finance a pojišťovnictví a technologie a IT služby (shodně 23), HoReCa, rekreační a kulturní služby (21), Zpracovatelský průmysl (21).
Nejslabší sektor, kde se ve čtvrtém čtvrtletí plánuje více propouštět, než nabírat je energetika, veřejné služby a přírodní zdroje s Indexem -5. Nejslabším sektorem s Indexem -6 jsou informační a komunikační služby.
„Propad náborových plánů v informačních a komunikačních službách není příběhem o krizi IT. Naopak technologie a IT služby mají v našem průzkumu Index 23 a patří mezi sektory se silnou chutí nabírat. Pod jednou širokou kategorií se ale skrývají také vydavatelství, média a telekomunikace, kde je situace odlišná. Vydavatelské činnosti v obratu klesají a tradiční média pokračují v digitální transformaci. Telekomunikace zase investují do sítí a technologií, ale vyšší objem služeb už automaticky neznamená potřebu více zaměstnanců,“ upřesňuje Jaroslava Rezlerová
MIKRO FIRMY DO 10 ZAMĚSTNANCŮ ZAZNAMENALY VELKÝ PROPAD
Nejvyšší hodnotu indexu vykazují společnosti s 250 až 999 zaměstnanci, kde čistý index trhu práce dosahuje 42 %. Optimismus je patrný také u firem s 10 až 49 zaměstnanci (28 %) a u malých organizací s 50 až 249 zaměstnanci (23 %).
Extra velké firmy s více než 5000 zaměstnanci vykazují index 22 %, zatímco u mikro firem do 10 zaměstnanců je Index záporný na úrovni -12 %. Právě mikro firmy patřily v minulém čtvrtletí mezi nejoptimističtější s Indexem 33 p. b.
ROZDÍLY MEZI REGIONY JSOU MINIMÁLNÍ
Nejsilnější náborové plány vykazuje Praha, kde čistý index trhu práce dosahuje 26 %, stejně jako předchozí kvartál. Čechy dosahují hodnoty 24 %. Zde se optimismus oproti minulému čtvrtletí lehce snížil a sice o 4 p. b. Morava se Slezskem s hodnotou 23 % jako jediný region vykazuje nárůst optimismu, a to o 9 p. b oproti minulému čtvrtletí. Rozdíly mezi regiony tak zůstávají relativně malé.
ZAMĚSTNAVATELÉ NEPŘESTÁVAJÍ OTEVÍRAT DVEŘE MLADÝM LIDEM
Náš průzkum ukazuje, že zaměstnavatelé v Česku jsou otevřeni novým talentům. Oproti loňsku zvýšilo nábor mladých lidí po škole 43 % organizací. Nejčastěji do technických, administrativních, logistických a výrobních pozic. Přesto zůstává obsazování volných míst náročné. Téměř 30 % firem uvádí, že jim nábor trvá déle než před rokem, především kvůli nedostatku kandidátů s potřebnými dovednostmi (55 %) a kvalifikovaných lidí na lokálním trhu (45 %). Firmám, které dokážou nábor udržet stejně rychlý nebo jej zrychlit, nejvíce pomáhají doporučení kandidátů z profesních a osobních sítí (28 %), přesnější cílení kandidátů (27 %) a rychlejší interní rozhodování či lepší spolupráce mezi HR a hiring manažery (shodně 21 %).
GLOBÁLNÍ POHLED
Globální čistý index trhu práce vzrostl na 29, což potvrzuje pokračující oživení náborových plánů napříč většinou sledovaných zemí. To představuje mezičtvrtletní nárůst o 3 p. b. a meziroční o 6 p. b. Přestože mezinárodní ekonomiku nadále ovlivňují geopolitické nejistoty, vyšší náklady na energie a obchodní napětí, zaměstnavatelé jsou ve většině regionů optimističtější než v předchozím čtvrtletí.
Evropský index vzrostl o 5 p. b. na 20, region však zůstává nejslabší na světě.
Mezi evropské lídry patří Švédsko (39 %), Nizozemsko (33 %) a Portugalsko (32 %). Naopak nejnižší hodnoty vykazují Slovensko (3 %), Rumunsko (4 %) a Finsko (11 %).
Z pohledu české ekonomiky je důležitý zejména vývoj v Německu, jehož index dosahuje 16 bodů. To sice představuje mezičtvrtletní růst o 10 p. b., ale stále se jedná z dlouhodobého pohledu o podprůměrný výsledek.
VÝROBA POTŘEBUJE MÉNĚ RUTINY
Podle nového globálního reportu Manpower o světě práce v průmyslu v roce 2026 má 72 % výrobních firem ve světě problém najít kvalifikované pracovníky. Současně 60 % zaměstnanců ve výrobě uvádí, že v posledních šesti měsících neabsolvovalo žádné školení zaměřené na rozvoj dovedností. Report upozorňuje, že automatizace, umělá inteligence a digitalizace zásadně mění podobu výrobních profesí a zvyšují poptávku po technických, digitálních a AI dovednostech. Pro Českou republiku je tento trend obzvlášť významný: ve zpracovatelském průmyslu pracuje 24,7 % zaměstnaných, zatímco průměr EU činí 15,4 %.
„Výrobní sektor prochází jednou z nejvýraznějších proměn za poslední desetiletí. Automatizace, robotizace, umělá inteligence a nové digitální technologie mění nejen samotnou výrobu, ale především strukturu pracovních míst a dovedností, které firmy potřebují. Globální report Manpower ukazuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků se stává jedním z hlavních omezení dalšího rozvoje výrobních firem. Vedle tradičních výrobních a technických profesí roste poptávka po inženýrských dovednostech, specialistech na automatizaci a robotiku, ale také po lidech schopných vyvíjet a využívat aplikace umělé inteligence,“ popisuje Jaroslava Rezlerová.
Význam této změny je pro Českou republiku mimořádný. Podle European Innovation Scoreboard 2026 připadá na zpracovatelský průmysl v Česku 24,7 % zaměstnanosti, zatímco průměr Evropské unie je 15,4 %. Také podíl zaměstnanosti v odvětvích s vysokou a středně vysokou technologickou náročností je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 43,2 % oproti 38,6 % v EU. Na českou ekonomiku tak bude mít průmyslová a technologická transformace větší dopady než na většinu evropských zemí.
„Česká republika má velkou výhodu v silné průmyslové tradici, technickém know-how a schopnosti vyrábět ve vysoké kvalitě. To ale samo o sobě do budoucna stačit nebude. Výroba se technologicky mění rychleji než kvalifikační struktura pracovní síly. Firmy proto stále méně řeší jen to, kolik lidí mají, a stále více to, zda mají zaměstnance se správnou kombinací technických, digitálních a lidských dovedností,“ říká Jaroslava Rezlerová.
VÝROBA ROSTE A AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ZNOVU NABÍRÁ
Dobře je proměna trhu práce vidět v automobilovém průmyslu. V první polovině roku 2026 bylo v České republice vyrobeno 780 378 osobních automobilů, meziročně o 4,4 % více. Čtyřicet procent produkce už tvořila vozidla s elektrifikovaným pohonem.
Vývoj náborových plánů zároveň ukazuje, jak rychle se mohou potřeby výrobních firem měnit. Zatímco ve třetím čtvrtletí 2026 vykazoval český automobilový průmysl podle průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce Čistý index trhu práce 0procentních bodů, pro čtvrté čtvrtletí se očekávání zaměstnavatelů výrazně zlepšila a index vzrostl na 24procentních bodů. Automotive se tak během jediného čtvrtletí posunul od velmi opatrných náborových plánů k výrazně pozitivnějšímu výhledu.
Tento obrat ale neznamená návrat ke stejnému typu náboru jako v minulosti. AI, elektrifikace, automatizace a digitalizace mění strukturu pracovní síly, kterou firmy potřebují. Vedle tradičních výrobních profesí roste poptávka po technicích automatizace a robotiky, pracovnících údržby, specialistech kvality, výrobních a procesních inženýrech nebo odbornících schopných pracovat s daty a digitálními technologiemi.
Výrobní firmy tak mohou současně zvyšovat produkci i nábor, ale nové pracovní příležitosti se stále více přesouvají směrem k profesím s vyšší technickou a digitální náročností. Výzvou proto není pouze získat více lidí, ale především najít nebo připravit pracovníky s dovednostmi, které odpovídají rychle se měnící podobě moderní výroby.
AI SE VE VÝROBĚ ZAVÁDÍ POMALEJI NEŽ V JINÝCH ODVĚTVÍCH
Umělá inteligence se postupně přesouvá z pilotních projektů do reálného provozu. Ve výrobě může pomáhat s optimalizací produkce, kontrolou kvality, předvídáním poruch zařízení, plánováním nebo řízením dodavatelských řetězců. Její zavádění je však složitější než v řadě jiných odvětví.
Pouze 46 % CIO ve výrobním sektoru uvádí, že se jejich zavádění AI nachází ve fázi implementace. Napříč všemi odvětvími je globální průměr 60 %. Podle reportu tento rozdíl odráží především složitost výrobního prostředí a potřebu vysoce specializovaných odborníků, kteří dokážou propojit digitální technologie s reálným provozem.
S novými technologiemi zároveň přichází nejistota mezi zaměstnanci. Celkem 45 % pracovníků ve výrobním sektoru se obává, že by umělá inteligence nebo automatizace mohla během příštích dvou let nahradit jejich současnou pracovní pozici.
„Umělá inteligence podle nás nebude ve výrobě znamenat, že stroje jednoduše nahradí lidi. Mnohem pravděpodobnější je, že promění obsah velké části pracovních míst. Operátor bude častěji pracovat s automatizovaným systémem, technik s daty a prediktivní údržbou a vedoucí výroby s nástroji pro plánování a analýzu. Největším rizikem proto není samotná technologie, ale situace, kdy ji firma zavede rychleji, než dokáže své zaměstnance připravit na její používání,“ přibližuje Jaroslava Rezlerová.
NEJVĚTŠÍ SLABINOU MOHOU BÝT CHYBĚJÍCÍ DOVEDNOSTI
Právě připravenost lidí se může stát hlavním omezením technologické transformace. Přestože se o reskillingu a upskillingu mluví už několik let, 60 % pracovníků ve výrobním sektoru podle dat Manpower uvádí, že v posledních šesti měsících neabsolvovalo žádné školení zaměřené na rozvoj dovedností. Současně se 72 % výrobních zaměstnavatelů potýká s problémem najít kvalifikované pracovníky, které potřebuje.
Situace tak vytváří dvojí tlak. Na trhu není dostatek hotových specialistů, zároveň řada současných zaměstnanců nedostává dostatek příležitostí osvojovat si nové dovednosti. Pro firmy proto bude stále důležitější nejen hledat nové pracovníky, ale také systematicky mapovat potenciál lidí, které už zaměstnávají.
Ve výrobě se bude více prosazovat kombinace náboru, interní mobility, rekvalifikací a využívání flexibilních forem pracovní síly. Strategické plánování pracovních kapacit bude muset zohledňovat nejen počet pracovníků, ale také to, které role se budou automatizovat, které se budou měnit a jaké nové kompetence bude podnik potřebovat za dva nebo tři roky.
Význam vzdělávání ještě posiluje rychlost technologické změny. Průmyslová automatizace přesouvá poptávku od rutinních manuálních činností směrem k technologicky náročnějším rolím. Zaměstnanci stále častěji potřebují umět programovat, obsluhovat, udržovat a optimalizovat automatizované systémy a pracovat s digitálními nástroji. Report zároveň uvádí, že 93 % výrobců očekává, že robotika a technologie chytré výroby promění jejich pracovní sílu. Polovina z nich předpokládá přesun současných zaměstnanců do nových rolí, 42 % nábor lidí na jiné pozice a 31 % využití outsourcingu.
PRŮMYSL SE BUDE MUSET NAUČIT „VYRÁBĚT“ I VLASTNÍ TALENTY
V prostředí dlouhodobého nedostatku kvalifikovaných pracovníků nebude možné všechny potřebné kompetence jednoduše nakoupit na trhu práce. Stále větší význam tak bude mít schopnost firem vychovávat si vlastní odborníky.
Největší potenciál mají programy zaměřené na praktické technické dovednosti, automatizaci, robotiku, údržbu nebo digitální gramotnost. Důležitá bude také schopnost identifikovat přenositelné dovednosti mezi profesemi. Zaměstnanec nemusí splňovat všechny požadavky nové role hned při nástupu, pokud má dostatečný základ a firma mu dokáže rychle doplnit chybějící kompetence.
„V prostředí dlouhodobého nedostatku lidí není realistické očekávat, že firmy všechny potřebné odborníky jednoduše najdou na trhu. Úspěšnější budou společnosti, které budou přesně vědět, jaké dovednosti už uvnitř firmy mají, koho mohou dále rozvíjet, které specialisty musí přivést zvenčí a kde dává smysl využít flexibilní pracovní sílu nebo externího partnera. Personalistika v průmyslu se postupně posouvá od otázky ‚kolik lidí potřebujeme‘ k otázce ‚jaké dovednosti potřebujeme a jak je co nejrychleji získáme,“ uzavírá Jaroslava Rezlerová.
-jik-
Více informací o průzkumu a detailní výsledky všech zemí najdete na stránkách manpowergroup.com/workforce-insights/ nebo na https://www.manpower.cz/index-trhu-prace/
