Stavět dům u lesa nebo na louce s výhledem do údolí zní idylicky. Nejhezčí pozemky bývají ale často nejvíce omezené. Výstavba v rekreačních oblastech a CHKO podléhá řadě pravidel, která ovlivní každý detail projektu. Regulace se zde netýkají jen samotné stavby, ale zasahují do všech oblastí – od odstupových vzdáleností přes použitý materiál až po tvar střechy. I proto se příprava projektu v takových místech může výrazně protáhnout.
REKREAČNÍ OBLAST: OMEZENÍ VELIKOSTI I TVARU STAVBY
Z hlediska územního plánu se některé lokality vedou jako „rekreační zástavba“, i když v praxi na nich lidé plánují bydlet trvale. Jenže právě rekreační charakter znamená i jiný režim výstavby.
„V těchto oblastech bývají standardem přísnější odstupové vzdálenosti od hranice pozemku – například 15 metrů místo běžných 7. To znatelně zmenšuje prostor pro samotnou stavbu,“ vysvětluje Martin Protiva z Ekonomických staveb. „Zároveň bývá výrazně limitována zastavěnost pozemku – typicky na 10 až 15 %. Například na 800 m² pozemku tak můžete stavět na maximálně 80 až 120 m² plochy.“ Povoleno nemusí být ani obytné podkroví, terasa nebo samostatná garáž – a některé obce vyžadují například sedlovou střechu i u malých přízemních objektů.
CHKO: JINÁ PRAVIDLA PRO VZHLED, MATERIÁLY I DOPLŇKY
Ještě přísnější režim platí v chráněných krajinných oblastech. Každý stavební záměr zde musí být schválen správou CHKO ještě před žádostí o územní rozhodnutí. Ta posuzuje, zda projekt nenarušuje krajinný ráz – a její připomínky jsou pro stavební úřad závazné.
„Omezení se týkají jak typu stavby, tak například i oken, materiálů nebo barevnosti. Často je zamítnuta moderní architektura s plochou střechou nebo velkými prosklenými plochami, a preferují se klasické tvary, dřevo, pálená taška, přírodní barvy,“ shrnuje Protiva.
Paní Preclíková s manželem koupili v CHKO parcelu o rozloze přes 1000 m² za 63 tisíc korun. „Byla to výhra a zároveň obrovská výzva. CHKO nám nejprve zamítla sklon střechy, potom barvu, pak jsme řešili výšku plotu. Projekt nám musel architekt několikrát upravovat, než byl celý schválen. Ale stálo to za to,“ vzpomíná.
Zvláštní kapitolou jsou přístavby. „Chtěli jsme přístřešek nebo garáž, ale CHKO nám nic takového nepovolila. Architekt proto navrhl rozšířenou část domu v podobě zimní zahrady – právě tam nakonec vznikla ta roubená část. Bylo to kreativní řešení, které respektovalo požadavky úřadů, ale i naše přání,“ doplňuje.
POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ MŮŽE BÝT DVAKRÁT DELŠÍ
Oproti běžnému stavebnímu procesu se výstavba v CHKO či rekreační oblasti často prodlužuje i administrativně. Je nutné vypracovat studii stavby a tu nechat schválit správou CHKO. To samo o sobě může trvat jeden až tři měsíce. Až poté lze připravit projektovou dokumentaci pro územní a stavební řízení.
„Není výjimkou, že projekt projde dvěma nebo třemi koly úprav, než obdrží všechna potřebná razítka. V některých lokalitách může správně zvolený přístup celý proces zásadně zrychlit – ale vyžaduje to dobré porozumění místnímu kontextu,“ uzavírá Protiva.
-jik-
