
Dřevo představuje čím dál tím populárnější alternativu k vytápění, zejména v době rostoucích a nepředvídatelných cen energií. Jako obnovitelný zdroj energie navíc nepodléhá regulacím, které se vztahují na fosilní paliva. V rámci Evropské unie je biomasa, včetně dřeva, dlouhodobě považována za perspektivní řešení v oblasti energetiky.
EU ŘÍKÁ BIOMASE „ANO“
V posledních dvou letech znovu výrazně narostl zájem o kamna a krby. Mohou za to raketově rostoucí ceny elektřiny a plynu a nejistota okolo jejich budoucího vývoje. Potěšující je i fakt, že zatímco se Evropská unie zaměřuje na zpřísňování pravidel pro spalování fosilních paliv, biomasa se těší podpoře i do budoucna.
„Politika Evropské unie se nechystá omezit spalování biomasy, tudíž ani dřeva a paliv z něj vyráběných. Směrnice o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti neobsahuje žádný zákaz lokálních zdrojů tepla na spalování biomasy, ale naopak – EU s biomasou jako obnovitelným palivem počítá také po roce 2050,“ vysvětluje Michal Bartoška, předseda Asociace pro ekologické vytápění dřevem.

VYTÁPĚNÍ DŘEVEM JE NEJLEVNĚJŠÍ, PŘESTO NENÍ VYUŽÍVÁNO NAPLNO
Přestože se jedná o nejlevnější zdroj vytápění, není využíván naplno. Dle Českého statistického úřadu v roce 2024 prodaly nejvýznamnější společnosti obchodující se dřevem na tuzemském trhu více než 4,5 milionu m³ surového dříví. Pro srovnání, v roce 2023 to bylo více než 6 milionů m³ a v roce 2022 dokonce 7,8 milionu m³.
„Vytápění dřevem je pro spotřebitele stále ekonomicky nejvýhodnější. K jeho vytápění však přistupuje pouze menšina spotřebitelů,“ vysvětluje analytik finančních trhů společnosti XTB Marek Nemky. Vytápění dřevem je jedním z nejefektivnějších a ekonomicky nejvýhodnějších způsobů, jak zajistit teplo. Dřevo je výrazně levnější než plyn či elektřina, což může znamenat úsporu až desítek procent. Michal Bartoška uvádí, že náklady na vytápění rodinného domu dřevem jsou oproti plynu poloviční a vůči elektřině dokonce až čtvrtinové.
MODERNIZACE PŘISPÍVÁ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
V září tohoto roku byl ukončen provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy. Tyto kotle jsou ve značné míře nahrazovány kotli na dřevo, na které lze po konci kotlíkových dotací čerpat i jiné formy dotační podpory. „Kdo chce provést výměnu až nyní, má pořád možnost získat státní příspěvek, a navíc lze v dotovaném rámci programu Nová zelená úsporám light vyměnit i jiné typy uhelných kotlů, včetně těch nejmodernějších, jejichž provoz je i nadále povolen,“ upozorňuje Jan Tihelka, zástupce společnosti Blaze Harmony, která se specializuje na výrobu kotlů na dřevo a biomasu.
Podle Hnutí DUHA bylo lokální vytápění v minulosti největším zdrojem znečištění ovzduší v Česku, zejména pokud šlo o jemný prach (PM2,5) a škodlivé látky jako benzo(a)pyren. Staré kotle 1. a 2. emisní třídy produkovaly mnohonásobně více škodlivin než moderní zařízení – například uhelný kotel 1. třídy vypouštěl až třikrát více prachu než kotel 5. třídy. Díky kotlíkovým dotacím se roční emise jemného prachu z domácího vytápění mezi lety 2015 a 2021 snížily o 18 000 tun, což výrazně zlepšilo kvalitu ovzduší.
Moderní kotle na dřevo jsou tak nejen efektivnější, ale také umožňují ušetřit palivo a čas. „Současné kotle na dřevo přináší vyšší efektivitu spalování, což v praxi znamená jednak snížení spotřeby paliva a nákladů na vytápění až o polovinu, ale také úsporu času uživatele, který nemusí chodit do kotle přikládat každou hodinu,“ pokračuje Tihelka.
TOPENÍ DŘEVEM JE EKOLOGIČTĚJŠÍ, NEŽ SE MŮŽE ZDÁT
Výhodou České republiky je z 34 % zalesněné území, takže materiálu na topení je stále dost. Jde také o obnovitelný zdroj energie, zatímco fosilní alternativy nikoli. „K vytápění je využíváno pouze 10 % celkového vykáceného dřeva. Navíc se těží v tuzemsku, odpadá tedy nepříznivá ekologická stopa z přepravy. Odpadní dřevo určené na topení (štěpka, piliny, kusové dřevo) představuje zhruba 30–40 % stromu,“ vysvětluje Michal Bartoška.
-jik-