Po sérii krizí v letech 2020 – 2022 se každým měsícem více projevuje že Evropa začíná zaostávat v ekonomickém soupeření za Spojenými státy a v některých odvětvích, jako je elektromobilita, zaostává i za Čínou. Mario Draghi, bývalý italský premiér ve své rozsáhlé analytické zprávě určené Evropské komisi uvádí, co je třeba zlepšit, aby hospodářství a produktivita EU opět rostly. Ztrátu konkurenceschopnosti EU na světových trzích dává do příčinné souvislosti s nedostatkem inovací a nízkou produktivitou a nízkým stupněm digitalizace. Všechny tyto příčiny jsou v umocněné podobě také problémy české a slovenské ekonomiky, stavebnictví nevyjímaje.
Ve zprávě se v soustavě potřeb nápravných opatření mluví také o odbourávání byrokracie, odstranění zbývajících překážek volného pohybu zboží a služeb v rámci EU a o potřebě změnit školství tak, aby absolventi přicházeli na trh práce lépe vybaveni. Požadováno je také zrychlení snižování energetické závislosti a snížení energetické náročnosti budov a uhlíkové stopy a trvalá udržitelnost.
Jako hlavní nástroj dalšího rozvoje a zrychlení růstu evropské ekonomiky Draghi označil masivní investice ve výši pěti procent hrubého domácího produktu, tedy asi 800 miliard eur ročně. Tyto investice mají významný dopad i na stavebnictví, které bude muset výrazně zvýšit své kapacity, a toho nebude dosaženo jinak než rychlým zvýšením produktivity práce, které jde ruku v ruce se zaváděním nových progresivních technologií a postupů organizace výstavby. Evropská komise již v roce 2019 označila stavebnictví za klíčové odvětví pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Stavebnictví v EU, které v současné době zaměstnává přibližně 13 milionů pracovníků, je tedy a jistě i nadále bude jedním z klíčových odvětví nejen v boji proti změně klimatu, ale také v úsilí o zachování globální konkurenceschopnosti.
INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ
Má-li stavebnictví plnit své důležité poslání ve společnosti a v ekonomice, musí projít strukturálními změnami v celém výrobním a dodavatelském řetězci, tj. od počátku až po konečnou instalaci na staveništi, stejně jako v celém životním cyklu staveb. To znamená řešit několik výzev současně: aktivně řešit rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků ve stavebnictví, aby byli přizpůsobeni novým pracovním postupům a dokázali efektivně pracovat s novými technologiemi.
Role státu je pro modernizaci českého a slovenského stavebnictví nezastupitelná, neboť stát naprostou většinu svých aktivit ve stavebnictví vykonává v přímém a/nebo nepřímém veřejném zájmu: dlouhodobě jde zhruba o 50 % zakázek pro veřejný sektor státní správy a samosprávy, 15 % bytové výstavby, která plní významnou sociální roli státu, 10 % rekonstrukcí budov – závazek státu vůči EU a v neposlední řadě cca 15 % průmyslové výstavby, která podporuje růst a konkurenceschopnost ekonomiky. Dohromady to představuje 85-90 % produkce stavebnictví. Stát by měl vytvářet prostor a podmínky pro zavádění nových technologií, zejména na veřejných staveništích, a také pro budování potřebného ekosystému.
Klíčovou výzvou pro stavebnictví je kvalita a připravenost lidských zdrojů, připravenost absolventů středních a vysokých škol na technologické změny a také masivní rekvalifikace pracovníků z praxe. Počínaje novými technologickými požadavky na výstavbu a rekonstrukci bodů, přes výrazné zvýšení podílu recyklace a snížení produkce stavebních odpadů, snížení emisí CO2 při výrobě stavebních materiálů, výstavbě a provozu budov, to vše s nutností skokového zvýšení produktivity práce od návrhu přes přípravu a projektování, výrobu komponentů a výstavbu až po údržbu, a to v podmínkách komplexní digitalizace procesů.
Pro Slovenský svaz podnikatelů ve stavebnictví (ZSPS) jsou tyto otázky důležitou součástí činností, neboť jsou podmínkou budoucí konkurenceschopnosti. ZSPS působí jako profesní organizace v rámci Sektorové rady pro stavebnictví, geodézii a kartografii, která propojuje trh práce a vzdělávací systém pro přípravu kvalifikované pracovní síly v daném segmentu. ZSPS je zapojen do několika mezinárodních rozvojových projektů a úzce spolupracuje s technickými univerzitami, středními školami a dalšími partnery na Slovensku i v zahraničí. Mezi výstupy těchto aktivit patří Strategie rozvoje lidských zdrojů ve stavebnictví do roku 2030, a také nové nebo revidované učební plány a vzdělávací programy pro všechny klíčové a nové kompetence ve stavebnictví, které byly zveřejněny koncem roku 2023.
MEZINÁRODNÍ PROJEKTY
V posledních letech ZSPS úspěšně vedl nebo se podílel na řešení několika mezinárodních projektů a také na odborné práci Evropské federace stavebnictví FIEC. Prostřednictvím těchto kanálů mají nejen členové ZSPS, ale i stát možnost získávat nejnovější informace a zkušenosti od zahraničních kolegů a možnost připomínkovat strategické evropské dokumenty.
V roce 2023 a 2024 se ZSPS zapojil jako vedoucí koordinátor nebo partner do čtyř evropských projektů financovaných z programů Horizon Europe a LIFE: Projekty DoubleDecker, Green Deal for Buildings, Bungees a RepowerEdu. Ten je součástí přechodu na Stavebnictví 5.0, již ZSPS připravuje zavedení rozšířené reality (XR) na staveništích spolu s digitalizací, BIM, digitálními dvojčaty, umělou inteligencí a robotikou. Rozšířená realita a vytvoření symbiózy ve smyslu konceptu Průmysl a stavebnictví 5.0. Připravujeme také využití XR ve vzdělávacím sektoru pro vytvoření výukového prostředí, které umožní realizaci poutavých vzdělávacích programů. V projektech jsou za ČR zapojeni Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Asociace pro rozvoj infrastruktury, agentura Seven a Asociace poskytovatelů energetických služeb Nadace ABF a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků.
Pavol Kováčik, prezident Slovenského svazu podnikatelů ve stavebnictví a bývalý
viceprezident Evropské federace stavebního průmyslu (FiEC)
