Úspory provozních nákladů při tryskání do velké míry závisí na efektivitě obsluhy tryskacího zařízení ruku v ruce s dalšími faktory. Po optimalizaci se tyto úspory pohybují mezi 33 a 50 procenty. Z dat společnosti Wista vyplývá, že v Česku neprošlo odborným školením jen minimum pracovníků a odborná školicí infrastruktura v potřebném rozsahu dlouhodobě chybí.
Situace, kdy se mladý „tryskač“, tedy obsluha tryskacího zařízení, učí od starého, zkušenějšího, zpravidla není v praxi optimální. S nástupem moderních technologií to platí dvojnásob.
Konkrétním příkladem může být jak odstranění neprakticky umístěného bezpečnostního ovladače („deadman“) nebo snižování tlaku pro zvýšení koncentrace aplikovaného abraziva. Použitím novodobého ergonomického ovladače a správným nastavením toku abraziva lze výrazně zlepšit pracovní podmínky a zvýšit výkon a přitom ušetřit.
NENÍ TO O POCITECH, ALE O ČÍSLECH A FYZICE
„Z našich auditů vyplývá, že úspory tryskacích zařízení značky SCHMIDT při proškolené obsluze mohou klidně ušetřit i polovinu provozních nákladů. To přichází při zkrácení doby použití technologie díky vyššímu výkonu použitím zařízení s nižší tlakovou ztrátou a jeho správném seřízení. Stejné mohou být i úspory elektrické energie, díky využití nových technologií filtrace boxů a recyklačního systému abraziva,“ říká Ing. Jiří Neuwirth, MBA, majitel firmy Wista, která řeší technologické audity tryskacích technologií.
„Z našich zkušeností není 95 procent obsluhy dobře proškoleno. V případě práce s moderními tryskacími zařízeními je to jako by si uživatel koupil moderní smartphone a využíval jen odchozí a příchozí volání. Navíc tryskací technika trpí omezenými možnostmi srovnání. Proto je důležité naivně „nenaletět“ dovedným prodejcům laciných zařízení,“ doplňuje Ing. Jiří Neuwirth. Nedostatek školicích programů přitom není jen v Česku, ale v Evropě obecně. Firmy tak přicházejí o značnou část prostředků, nepřinášejících očekávanou kvalitu. Je proto v jejich zájmu, aby prošly technologickými audity, a nakonec investovaly do technologií s přidanou hodnotou a využili možnosti pro odborné a praktické vzdělávání svých pracovníků.
„Na trhu skutečně vnímáme problémy s neprofesionální obsluhou tryskacích zařízení, která pak působí různé problémy při realizacích. Vzdělávání pracovníků v tomto směru je určitě vítaná aktivita, a to nejen v samotném tryskání, ale v povrchové úpravě jako celku. Například v sousedním Německu se tomu věnují i v rámci běžného vzdělávacího systému,“ říká Ing. Petr Goliáš, prezident České společnosti pro povrchové úpravy.
Samozřejmě v centru tryskání stojí samotné tryskací zařízení. Ta kvalitní garantují tlakovou ztrátu nižší než 0,1 bar, přičemž už při ztrátě jednoho baru se výkon snižuje o 22 procent. I proto jsou důležité odborné znalosti, audity a evidence provozních údajů.
-jik-
