Ekonomika

Dřevostavby se rozkročily díky změně legislativy

Jan Šebek: Dřevo je ideální alternativou pro to, jak stavět udržitelně, zdravě, rychle, s minimálním dopadem na okolí apod.

Výškové dřevostavby jsou složitá disciplína. Je potřeba velmi komplexního projekčního návrhu hlavně co se týče požárně bezpečnostního řešení a také statického řešení. Jelikož je dřevo lehkým materiálem, tak se celá konstrukce navrhuje na poměrně velké vodorovné zatížení od sil větru a dřevo proti větru nebojuje svou hmotností jako třeba železobeton, ale konstrukčním řešením, říká Ing. JAN ŠEBEK, vedoucí projekce Atrium dřevostavby.

+ Jaký posun v oblasti dřevostaveb jste zaznamenal od doby, kdy jste se tím začal profesně zabývat?

Dřevostavbami se profesně zabývám zhruba 10 let, ale skrze tátu, který se dřevostavbami zabývá celý život, jsem zaznamenal posun obrovský. Začátky po revoluci nebyly pro dřevostavbaře vůbec jednoduché a já obdivuji, že dokázali dřevostavbám udělat jméno. Vývoj byl od té doby kontinuální a průběžně se zvedal poměr výstavby rodinných domů formou dřevostavby. Nyní se v rodinných domech pohybujeme kolem 20 – 25 %, ale myslím, že zažíváme boom dřevostaveb, který se bude ještě zvětšovat. V zahraničí jsou běžné i výškové budovy ze dřeva a obecně je tam poměr dřevostaveb daleko vyšší, ale i u nás se nyní mluví o výškových stavbách, staví se ve veřejném sektoru, školy, školky, sociální bydlení, bytové domy, takže bych řekl, že posun je obrovský.

+ Co znamená pro celý stavební průmysl v tuzemsku zrušení podmínky o tom, že dřevostavba může mít nanejvýš 12 metrů požární výšky?

Není to úplně přesné, nad 12 metrů jsme již stavět mohli, ale jiným než klasickým normovým postupem, ale obecně pro mě osobně a myslím, že i pro celý náš stavební průmysl to znamená, že se dřevo již nebere jako pouze materiál pro přístřešky, kolny a rodinné domy, ale pochopili jsme, že dřevo je krásný materiál schopný nádherné architektury a je třeba s ním počítat i u větších a vyšších staveb.

+ Bude podle vás prolomení této podmínky znamenat i rozšíření a nárůst zájmu o dřevostavby v České republice?

Přispěje to k tomu, to ano, ale jde to ruku v ruce s celkovou náladou ve společnosti a tlakem nařízení a nových legislativních požadavků na udržitelný rozvoj a celkovou environmentální stránku stavebního průmyslu. Dřevo je ideální alternativou pro to, jak stavět udržitelně, zdravě, rychle, s minimálním dopadem na okolí apod.

+ Co je u výškových dřevostaveb největší riziko a jak jej minimalizovat?

Taková stavba je velmi náročná na zpracování konstrukčních detailů, a to jak v projekci, tak na stavbě. Je potřeba mít k této stavbě dokonalý 3D model, ve kterém se mohou zkontrolovat například veškeré kolize mezi jednotlivými profesemi – například kolize mezi nosným prvkem a odpadem kanalizace zjednodušeně řešeno.

+ Jaké jsou nejzásadnější rozdíly mezi nižším domem ze dřeva a výškovou dřevostavbou z pohledu konstrukce?

Již jsem to lehce nakousnul v úvodu, ale asi nejzásadnější je konstrukční systém samotný. Rodinné domy převážně stavíme systémem sendvičových panelů, uděláme rámovou konstrukci, tu vyplníme izolantem a zleva a zprava ji opláštíme konstrukčními deskami. Pokud chceme stavět do výšky, tak již musíme využít jiných systémů, a to buďto stěnového systému či těžkého skeletu. Pro stěnový systém se používá materiál CLT, což jsou prakticky stěny realizované z dřevěných lamel, které jsou k sobě slepené či přikolíkované. Těžký skelet je systém masivních sloupů a průvlaků, které jsou do sebe spojovány. Toto je velmi podobné jako například u železobetonu, ale samozřejmě dřevěné prvky jsou masivnější, nežli by potřeboval železobeton.

+ Může výškové dřevostavby realizovat i výrobce rodinných domů – dřevostaveb anebo je pro toto potřeba detailnější znalost problematiky a zabývat se jí budou moct pouze specializované firmy?

Výškovou dřevostavbu může realizovat hlavně zkušený a dlouholetý stavitel dřevostaveb anebo si jej musí najmout. Myslím ale, že mnoho Českých dřevostavbařů včetně nás na to zkušenosti má a nemělo by se bát velkých výzev jako jsou výškové dřevostavby.

+ Proč podle vás v České republice trvalo tak dlouho, než došlo k možnosti stavět i výškové dřevostavby?

Dle mého to úzce souvisí s celkovou problematikou dřevostaveb u nás a s naším celkovým pohledem na dřevostavby. V zahraničí je dřevostavba něco naprosto běžného, ale u nás, si myslím, existuje spousta obav a velká dávka nedůvěry k tomuto materiálu. Tím pádem byl vývoj dřevostaveb u nás pomalejší a tlak na změny norem a předpisů, které by tento obor posouvaly dopředu, byl nižší. Dle mého to samozřejmě i souvisí s politickou situací, která zde byla do roku 1989 a která dle mého zbrzdila rozvoj prakticky ve všem oproti světu včetně stavitelství, takže osobně doufám, že něco podobného u nás již nikdy nenastane.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*