Nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí stavební firmy již delší dobu. Jejich kapacity jsou dlouhodobě vytížené téměř na maximum. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 mají stavební firmy kapacity vytížené v průměru na 95 % a zakázky nasmlouvané v průměru na 10 měsíců dopředu. Mnohé stavební firmy řeší nedostatek svých pracovníků zaměstnáváním zahraniční pracovní síly. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2019 zpracované analytickou společností CEEC RESEARCH ve spolupráci se skupinou Saint-Gobain.
Téměř dvě třetiny (64 procent) českých stavebních firem zaměstnávají zahraniční pracovníky, kteří tvoří v průměru 16 procent všech zaměstnanců. Zaměstnávání zahraničních pracovníků je rozšířenější u velkých stavebních firem, kde více než čtyři pětiny (81 procent) těchto společností zahraniční pracovníky zaměstnává. U menších firem využívá tuto možnost pouze polovina (51 procent) dotázaných. Ve velkých společnostech představují zahraniční pracovníci v průměru desetinu (12 procent) všech zaměstnanců, u malých společností je to v průměru jedna pětina (21 procent). Proč tomu tak je, popisuje Petr Bělina, předseda představenstva Trigema Building: „Stavební trh trpí nedostatkem pracovní síly. Domácí pracovní trh by na to měl reagovat. Jistou dobu samozřejmě trvá, než se zahraniční pracovníci ve stavebnictví zaučí, na druhou stranu, pokud není mezi Čechy o tuto profesi až takový zájem, je to jedna z cest, jak současnou situaci zlepšit.“
Zahraniční pracovníky více zaměstnávají inženýrské společnosti než společnosti věnující se pozemnímu stavitelství. Téměř tři čtvrtiny (73 procent) inženýrských společností tuto možnost využívají a zahraniční pracovníci tvoří v průměru 17 procent všech jejich zaměstnanců. U pozemního stavitelství se jedná o tři pětiny (59 procent) firem, kde zahraniční dělníci tvoří 16 procent všech zaměstnanců. V provedeném průzkumu jsme se dotazovali ředitelů stavebních společností na výhody zaměstnávání zahraničních pracovníků. Z jejich odpovědí vyplynulo, že ve srovnání s českými pracovníky mají zahraniční dělníci nižší počet dnů pracovní neschopnosti. Na škále -5 až 5, kde 5 představuje největší výhodu a -5 největší nevýhodu získal tento faktor u ředitelů stavebních společností hodnotu 3,5 bodu. Dále jako přínos vnímají ředitelé u zahraničních dělníků respektování autority nadřízeného pracovníka (3,3 bodu). Mezi další výhody řadí mzdovou náročnost (2,2 bodu), ochotu učit se novým věcem a výkonnost (shodně 1,9 bodu). Naopak za negativum považují ředitelé stavebních firem zapojení zahraničních dělníků do kolektivu. Tento faktor hodnotí průměrnou známkou -0,6.
Dvě pětiny (38 procent) oslovených stavebních firem uvedlo, že pomáhají zahraničním pracovníkům se získáním pracovního povolení. V tomto procesu hodnotily firmy náročnost jednotlivých kroků, kde za nejobtížnější považují získání dokladů prokazující odbornou způsobilost pracovníka (7 bodů z 10, kde 10 představuje největší obtížnost). Dále je pro stavební společnosti obtížné získat výpis z rejstříku trestů (5,3 bodu z 10) a pracovní smlouvu (4,6 bodu z 10). Mezi méně komplikované faktory patří získání biometrických údajů zahraničního pracovníka (3,9 bodu z 10), doklad o zajištění ubytování (3,5 bodu z 10) nebo vyšetření zdravotního stavu (3,4 bodu z 10). Za nejméně náročný krok považují firmy získání fotokopie cestovního dokladu (2,6 bodu z 10). Dále firmy uvádějí, že situaci jim komplikuje časový harmonogram jednotlivých kroků a celková časová náročnost tohoto procesu na úřadech. Pro firmy bývá často komplikované jednotlivé termíny skloubit a získat pracovní povolení v rozumné době.
V provedeném výzkumu uvádějí stavební firmy, že u nich téměř polovina (46 procent) zahraničních pracovníků zůstává déle než tři roky, více než dvě pětiny (43 procent) zůstávají do tří let a pouze desetina zahraničních pracovníků opouští svoji pozici do uplynutí zkušební doby.
Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2019 bude publikována na: www.ceec.eu