Iniciativa představuje ukázku aktivního přístupu k řešení klíčových témat, která se týkají většiny evropské populace. Zaslouží si velké uznání, říká JIŘÍ MATOUŠEK z Centropol Energy.
Detaily návrhu zatím nejsou zcela jasné – například zda se důrazné řízení, případně přímo zastropování ceny emisní povolenky na 45 EUR za tunu CO₂, vztahuje i na zrušení stávající indexace ceny podle evropského indexu spotřebitelských cen z roku 2020. Jinými slovy, zda by zastropovaná cena skutečně činila 45 EUR, nebo podle indexace až 60 EUR za tunu CO₂. Všechny další navrhované změny jsou rovněž správným směrem, zejména omezení obchodování s povolenkami pro finanční skupiny, které je nenakupují pro své koncové zákazníky.
V TÉTO AKTIVITĚ BYCHOM ROZHODNĚ NEMĚLI POLEVIT – naopak je třeba dále zintenzivnit úsilí.
Za prvé: Česká republika se musí připravit na možnost, že se nepodaří zcela zrušit plánované zdanění zemního plynu, uhlí a pohonných hmot v rámci ETS 2. Je nutné rozhodnout o způsobu zajištění emisních povolenek. Současný návrh, aby povolenky nakupovalo množství jednotlivých subjektů (např. dodavatelé plynu nebo prodejci pohonných hmot), je nevhodný.
Lepší variantou je centralizovaný nákup prostřednictvím státní entity – například operátora trhu (OTE), který by zajistil jednotnou cenu povolenky pro všechny odběratele v daném roce. Tento přístup odpovídá charakteru poplatku, jenž má povahu daně.
ZA DRUHÉ: Je vhodné ještě letos na podzim prosadit systémovou změnu – přeměnu ETS 2 na uhlíkovou daň.
Systém ETS 2 není připraven na hladké zavedení, zatímco uhlíková daň představuje efektivnější a spravedlivější řešení. Členské státy by si mohly výši daně upravovat podle svých politických a ekonomických možností, přičemž by ve spolupráci s Evropskou komisí byla stanovena minimální sazba za tunu CO₂.
Státy s vyšší ochotou financovat zelenou transformaci by mohly uplatňovat vyšší sazby, zatímco jiné – jako Česká republika – by zůstaly u nižšího základu. V případě zemního plynu by například minimální sazba pro vytápění domácností mohla činit 5 EUR za MWh (obdobně jako je tomu u spotřební daně na pohonné hmoty). Každý stát by tak měl svobodu rozhodovat o své vlastní sazbě, bez zásahů zvenčí – a zároveň by neměl zasahovat do rozhodování ostatních.
| stát | Německo | Česko | Dánsko |
| Základní sazba (EUR) | 5 | 5 | 5 |
| Národní sazba (EUR) | 10 | 0 | 20 |
| Celkem (EUR) | 15 | 5 | 25 |
Jiří Matoušek,
marketingový ředitel společnosti a člen představenstva Centropol Energy
