Rodinná firma SULKO spustila v závodě v Zábřehu na Moravě semiautomatickou linku na plastová a kompozitní okna. Stroje na ní profily řežou, obrábějí a svařují, okna ale dál ručně kompletují lidé. S linkou přišla i technologie neviditelného spoje, která v rohu rámu výrazně omezuje viditelnou stopu po svaru. Vedle plastu firma od roku 2024 nabízí také kompozitní okna ARTEVO vyztužená skelnými vlákny. Jsou jednou z cest, kudy se vývoj oken ubírá poté, co výrobci léta zlepšovali izolaci hlavně prohlubováním profilů.
Plastové okno se za uplynulá tři desetiletí změnilo hlavně uvnitř. Přibývaly komory, rozšířila se trojskla a prohlubovaly se profily. Zákazníci dnes navíc mají na výběr z široké palety barev a povrchů. „Výrobci se léta předháněli, kdo bude mít lépe izolující okno, a dělali to hlavně přes stavební hloubku. Někteří se dostali třeba na 116 milimetrů, ale dál už to rozumně nejde. Další posun musel přijít odjinud,“ říká Petr Šimáček, marketingový ředitel společnosti SULKO.
PLAST SE SKELNÝMI VLÁKNY
Že vedle rozměrů profilu hraje roli i materiál a konstrukce, ukazuje systém ARTEVO německé firmy REHAU, se kterou SULKO dlouhodobě spolupracuje. Profilový systém ARTEVO si vystačí se stavební hloubkou 80 milimetrů a využívá kompozit RAU-FIPRO X, tedy plast vyztužený skelnými vlákny. SULKO ho nabízí od ledna 2024.
Materiál je tak tuhý, že se dobře navržené okno obejde bez ocelové výztuhy uvnitř rámu. Jestli konkrétní okno výztuhu potřebuje, záleží na jeho velikosti, zatížení a provedení. Bez oceli navíc rám lépe izoluje. Rám také může být užší a mít ostré hrany. K dispozici je i varianta, kde křídlo lícuje s rámem do jedné roviny. Vzhledem kompozitní okno připomíná hliníkové, pořizovací cena ale bývá nižší. O kolik, záleží na rozměrech, zasklení, povrchu a dalších parametrech.
Profily ARTEVO obsahují až 75 % recyklovaného materiálu. „Recyklát po nás dnes nikdo nevyžaduje, ale v západní Evropě už platí normy na emise staveb, které by měly platit v jednotlivých zemích Evropské unie od roku 2028,“ říká Petr Šimáček. SULKO se nyní chystá nabízet také vchodové dveře ARTEVO.
ROH BEZ VIDITELNÉHO SVARU
Změnilo se i to, jak okno vzniká. Na lince, kterou SULKO spustilo v roce 2025, stroje profily nařežou, obrobí a svaří. Centrální dopravník pak sám pozná, jestli jde o rám okna, dveří, nebo velkých zdvižně-posuvných dveří (tzv. HS portálu), a pošle díl na správné pracoviště. Zaměstnanci profily zakládají do strojů a okna ručně kompletují: spojují rámy s křídly a osazují skla. S těžkými díly jim pomáhají polohovací rámy. „Automatizace nám nebere lidi, ale tu nejnamáhavější a nejvíce opakovanou práci. A zaručí, že okno vypadá stejně, ať jich děláme deset, nebo stovku,“ říká Jiří Krejčí, provozní ředitel společnosti SULKO.
Linka změnila i vzhled okna. U běžného plastového okna zůstává v rohu rámu viditelná stopa po začištění svaru. Technologie neviditelného spoje, které se říká také nulový svar, tuto stopu výrazně omezí a roh pak působí čistě. Profily se přitom svařují dál – „nulový“ je jen vzhled spoje.
V lednu 2026 přibylo řezací a obráběcí centrum ROTOX BSA 240, které profily z plastu i kompozitu nařeže a opracuje ještě přesněji. Závod o rozloze 40 000 m² dnes pracuje v jedné směně a denně vyrobí kolem 130 okenních prvků, 25 dveří a čtyři HS portály. Zhruba 30 % produkce míří do zahraničí, celkem do sedmi zemí. Do Švýcarska SULKO vyváží již od roku 1999, dále například do USA nebo Jihoafrické republiky.
-jik-
