Jeden mobilní telefon dnes může nahradit svazek klíčů, přístupových karet i domovní telefon. Moderní přístupové systémy usnadňují pohyb po budovách, jejich správu i každodenní život, zároveň ale přinášejí nové nároky na zabezpečení. Interkom nebo čtečka už nejsou jen zařízeními u dveří, ale tvoří důležitou část digitální infrastruktury budovy. Na jejich kybernetickou bezpečnost je proto nutné myslet už při návrhu projektu a zajistit ji i během let plánovaného provozu. Na rostoucí rizika upozorňuje také říjnový Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti, zatímco česká i evropská legislativa postupně zpřísňuje požadavky na výrobce i provozovatele. Jak poznat skutečně bezpečné řešení? Odpovědi přibližuje český výrobce přístupových systémů 2N.
Představte si kancelářskou budovu. Zaměstnanci procházejí vstupem pomocí identifikace v mobilním telefonu, návštěvám recepce přiděluje dočasná oprávnění a správce může přístupy spravovat na dálku. Pro uživatele je vše jednoduché, za každým řešením se však skrývají rozhodnutí ovlivňující bezpečnost objektu. Přístupové systémy dnes komunikují po síti a využívají cloudové platformy i mobilní aplikace. Tato propojenost umožňuje vzdálenou správu, snadnější integraci i efektivnější provoz budov, ale zároveň otevírá nové možnosti kybernetických útoků. Nedostatečně zabezpečené zařízení může ohrozit i další systémy budovy. Kybernetická bezpečnost se proto stává stejně důležitou jako fyzická ochrana.
O BEZPEČNOSTI SE ROZHODUJE UŽ PŘI PLÁNOVÁNÍ BUDOVY
Při výběru přístupového systému se řeší design, funkce, kompatibilita a cena. Kyberbezpečnost ale často přichází na řadu až při jednání s IT oddělením nebo před předáním budovy. Tehdy už může být na některá rozhodnutí pozdě. Už při plánování musí být jasné, jak budou zařízení komunikovat, kdo je bude spravovat a jak budou chráněna přístupová data. To platí pro novostavby i modernizace starších objektů. Důležitá je také kompatibilita se stávajícími systémy a možnosti budoucí správy.
INSTALACÍ ODPOVĚDNOST NEKONČÍ
Přístupový systém běžně funguje deset i více let. Za tu dobu se vystřídají nájemníci i správci a objeví se nové kybernetické hrozby. Technologie, která byla bezpečná při uvedení do provozu, proto nemusí zůstat bezpečná na věky. Při výběru dodavatele je zásadní vědět, jak dlouho bude zařízení dostávat aktualizace a jak výrobce reaguje na zranitelnosti a zda poskytuje pokyny pro správnou konfiguraci. Při předání projektu musí být jasné, kdo má administrátorská oprávnění, kdo odpovídá za aktualizace a na koho se obrátit při incidentu.
„Bezpečnost přístupového systému se nepozná podle toho, že při předání všechno funguje. Skutečným testem je, zda bude výrobce schopný zařízení chránit a podporovat také za několik let. Proto je důležité zajímat se nejen o funkce produktu, ale i o způsob jeho vývoje, testování a řešení případných zranitelností. Bezpečnost není vlastnost, kterou jednou koupíte. Je to dlouhodobý závazek,“ říká Petr Kosek, Cybersecurity Manager společnosti 2N.
EVROPSKÁ PRAVIDLA MĚNÍ OČEKÁVÁNÍ OD DODAVATELŮ
Rostoucí význam kybernetické bezpečnosti se promítá do evropské i české legislativy. S rozšiřováním digitálních technologií přibývají rizika, jejichž řešení už nelze ponechat pouze na výrobcích a provozovatelích.
Směrnice NIS2, kterou v Česku od listopadu 2025 převádí nový zákon o kybernetické bezpečnosti, posiluje odpovědnost organizací za kybernetickou bezpečnost včetně rizik v dodavatelském řetězci. Požadavky RED se od srpna 2025 vztahují také na zabezpečení vybraných rádiových zařízení. Nařízení Cyber Resilience Act (CRA) zavádí širší pravidla pro bezpečnost digitálních produktů během jejich životního cyklu. Jeho hlavní požadavky se začnou uplatňovat v prosinci 2027, povinnost výrobců hlásit aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné bezpečnostní incidenty platí už od září 2026. Ačkoli předpisy upravují různé oblasti, jejich cíl je společný: stanovit závazné bezpečnostní požadavky a posílit odpovědnost výrobců i provozovatelů.
JAK POZNAT BEZPEČNOST, KTERÁ NENÍ JEN SLIBEM?
Zpřísňující se pravidla zvyšují význam prokazatelného zabezpečení produktů. Jedním z přístupů, který odpovídá těmto požadavkům, je princip Secure by Design. Bezpečnost se podle něj řeší už při návrhu produktu, nikoli až před uvedením na trh. Tímto principem se dlouhodobě řídí také společnost 2N, která kyberbezpečnost začlenila do vývoje ještě před současnými evropskými požadavky. Odstraňovat zranitelnosti během vývoje je jednodušší, levnější a bezpečnější než po nasazení zařízení do provozu. Vývoj proto zahrnuje četné bezpečnostní kontroly či hodnocení rizik a testování. Interní procesy podporuje certifikovaný systém řízení informační bezpečnosti podle ISO 27001.
Od listopadu 2025 je 2N také autoritou CNA v rámci programu CVE, a může tak samostatně identifikovat, vyhodnocovat a zveřejňovat zranitelnosti svých produktů. Zároveň poskytuje bezpečnostní aktualizace a firmware s dlouhodobou podporou, zpravidla nejméně pět let od ukončení prodeje produktu.
DŮVĚRA SE BUDUJE I PO PŘEDÁNÍ KLÍČŮ
Dobře navržený přístupový systém by měl být pro uživatele téměř neviditelný. Dveře se otevírají, návštěvy se dostávají tam, kam mají, a vše funguje bez zbytečných komplikací. Za touto jednoduchostí však musí stát spolehlivá technologie, která obstojí i po letech. Při jejím výběru proto vedle vzhledu a funkcí záleží také na délce podpory a přístupu výrobce k řešení zranitelností. To, jak pohodlně a bezstarostně se lidé po budově pohybují, totiž ovlivňují rozhodnutí, která padnou dávno předtím, než poprvé otevřou dveře.
-jik-
