České obce investovaly v roce 2025 celkem 158,5 mld. Kč, nejvíc v historii. Po očištění o inflaci ale postaví přibližně stejně jako před patnácti lety. Vyplývá to ze studie poradenské skupiny Moore Czech Republic, která analyzovala finanční výkazy všech 6 254 obcí zveřejňované Ministerstvem financí. Obce přitom proinvestují jen dvě třetiny toho, co si naplánují, a na účtech jim leží 408 mld. Kč. Nejvíc peněz jde do bydlení, dopravy a škol. Na obyvatele investují nejvíc obce v Praze, na Vysočině a v jižních Čechách, nejméně obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Zatímco velká města bohatnou, tři čtvrtiny českých obcí mají méně než tisíc obyvatel a jejich úspory na dnešní ceny staveb nestačí. Malé obce se tak dostávají do investiční pasti a rozdíly mezi městy a venkovem rostou.
Od roku 2022 investice obcí rychle rostou. V roce 2025 dosáhly 158,5 mld. Kč, tedy o pětinu víc než rok předtím a téměř dvojnásobek roku 2010. V přepočtu na obyvatele jde o 14,5 tisíce Kč.
Velká část tohoto růstu je ale jen cenová. Podle Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny mezi lety 2010 a 2025 o 67 % a stavební práce, které tvoří tři čtvrtiny obecních investic, zdražily jen od roku 2015 o polovinu. Reálně tak obce postaví přibližně stejně jako před patnácti lety, jen za násobně vyšší ceny.
„Rekordní číslo vypadá dobře v titulku, ale obce za něj nepostaví o mnoho víc než před patnácti lety. Obce reálně investují přibližně stejně jako v roce 2010, jen za násobně vyšší ceny. Skutečný růst přišel až v posledních třech letech a stojí za ním hlavně vyšší daňové příjmy obcí, ne čerpání rezerv. Peníze na účtech obcím dál přibývají,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
OBCE PROINVESTUJÍ DVĚ TŘETINY PLÁNU. BRZDÍ JE CHYBĚJÍCÍ KAPACITY I OPATRNOST BANK
Obce si na rok 2025 vyhradily na investice 231 mld. Kč, ale proinvestovaly jen 68 % této částky. Před patnácti lety plnily investiční rozpočty z 86 %. Nevyužité peníze se hromadí na účtech, kde obce drží 408 mld. Kč.
„Problém obcí není nedostatek peněz, ale schopnost je proměnit ve stavby. Na účtech jim leží prostředky na zhruba dva a půl roku investic při současném tempu utrácení. Brzdí je příprava projektů, povolování, odvolání, veřejné soutěže a chybějící lidé na úřadech. V posledních letech také stavební kapacity,“ dodává Radovan Hauk.
MALÉ OBCE JSOU V INVESTIČNÍ PASTI. VENKOV CHUDNE
Tři čtvrtiny z 6 254 českých obcí mají méně než tisíc obyvatel. Typická obec s 200 až 500 obyvateli má na účtu zhruba 10 mil. Kč a roční příjmy kolem 11 mil. Kč. Nová mateřská škola, vodovod nebo čistírna odpadních vod ale dnes stojí desítky až stovky milionů. Úspory malých obcí tedy na větší stavbu nestačí a dotace nejsou vždy řešení. Pravidlo rozpočtové odpovědnosti navíc omezuje dluh obce na 60 % průměru jejích ročních příjmů, takže obec s příjmy 11 mil. Kč si může půjčit jen zhruba 6,5 mil. Kč, aniž by zákonný limit překročila.
„U větších investic mohou obce sáhnout po dotacích, ale ani to není jednoduchá cesta. I u dotace je potřeba spoluúčast, kterou malá obec často nedá dohromady. Vyřízení žádosti a splnění všech formálních požadavků je navíc velmi náročné a pro úřad s jedním nebo dvěma zaměstnanci skoro nad síly. K tomu se přidává riziko, že se stavba během přípravy prodraží nebo že obec kvůli formální chybě o dotaci přijde až zpětně. A nehledě na to, že dotace často nepokryjí tolik, kolik by bylo potřeba. Některé obce to řeší tak, že se spojí a postaví něco společně, typicky školu. Netřeba ale vysvětlovat, jak komplikované je i tohle,“ říká Radovan Hauk.
INVESTICE DO ŠKOL SE ZDVOJNÁSOBILY. SILNICE USTUPUJÍ
Největší částí obecních investic je bydlení, komunální služby a územní rozvoj, tedy obecní byty a nebytové prostory, veřejné osvětlení a další komunální infrastruktura. Struktura se za patnáct let změnila podle toho, co obce nejvíc tlačilo. Rostly investice do škol i bydlení a sportu. Do silnic dávají obce naopak v korunách méně než v roce 2010, a protože stavební práce mezitím zdražily, opraví reálně mnohem méně kilometrů. Vnitřní dluh na místních komunikacích tak roste.
„Struktura investic přesně kopíruje, co obce v posledních letech nejvíc tlačilo. Silné ročníky dětí narozených po roce 2008 naplnily nejdřív školky a potom základní školy a obce musely přistavovat. Investice do škol se proto od roku 2010 zdvojnásobily,“ vysvětluje Radovan Hauk.
PRAHA INVESTUJE NEJVÍC, CHUDŠÍ REGIONY NEJMÉNĚ. ROZDÍLY SE PROHLUBUJÍ
Na obyvatele investují nejvíc obce v Praze, na Vysočině a v jižních Čechách. Nejméně obce v Ústeckém kraji a v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Nejméně tedy investují obce právě v krajích, které mají nejvíc strukturálních problémů a kde by nová infrastruktura a služby byly nejvíc potřeba. Rozdíly se za patnáct let prohloubily. Na Vysočině a na jihu Moravy a Čech investice obcí výrazně vzrostly, v Ústeckém kraji jen mírně.
„Investice jsou nejnižší tam, kde jsou nejvíc potřeba. Rozpočtové určení daní, roztříštěná síť obcí a opatrné financování drží slabé regiony dole. Je to téma na společenskou debatu o tom, jak chceme venkov a slabší kraje financovat. A bude v ní potřeba otevřít i politicky nepopulární témata, jako je další slučování obcí,“ uzavírá Radovan Hauk.
-jik-
