V české ekonomice pracuje více než 200 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Jejich případný odchod po skončení války by pro české zaměstnavatele znamenal další personální výzvu v době, kdy se již potýkají s nedostatkem pracovníků. Aktuální průzkum Hofmann Personal Monitor 2026 ukazuje, že 73 % firem postrádá některé profese nebo typy pracovníků. Ekonomický přínos ukrajinských pracovníků se přitom odráží také ve veřejných rozpočtech. Průzkum poukazuje i na potenciál lidí ve věku 55+, z nichž by 63 % chtělo pracovat také v důchodu.
CO BY SE STALO, KDYBY UKRAJINŠTÍ PRACOVNÍCI ODEŠLI?
Podle údajů Eurostatu mělo k 31. srpnu 2026 v Česku dočasnou ochranu 398 360 lidí, kteří uprchli z Ukrajiny. Podle Country reportu Evropské komise z června 2026 je v Česku zaměstnáno přibližně 66 % držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Polovina z nich přitom uvedla, že jejich práce neodpovídá jejich kvalifikaci. Průzkum Hofmann Personal ukazuje, že zahraniční pracovníky zaměstnává 85 % dotázaných podniků. Ve velkých firmách nad 1000 zaměstnanců jde téměř o samozřejmost. Ukrajince zaměstnává 71 % firem, které mají zahraniční pracovníky. Jako alternativu k ukrajinským pracovníkům zaměstnavatelé nejčastěji zmiňují nábor lidí z Filipín.
„Debata o budoucnosti Ukrajinců v Česku je také otázkou pro firmy na českém trhu a jejich schopnosti zajistit výrobu, logistiku i další provozy. Pokud by po skončení války odešla významná část ukrajinských pracovníků, firmy by musely hledat náhradu na trhu, kde už dnes lidé chybějí. Zatím přitom vidíme, že na takový scénář se aktivně připravuje jen 12 % zaměstnavatelů,“ říká Gabriela Hrbáčková, generální ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.
NEJDE JEN O PRACOVNÍ SÍLU. UKRAJINCI S DOČASNOU OCHRANOU PŘISPÍVAJÍ TAKÉ DO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
Lidé z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, odvádějí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Jejich spotřeba přispívá také do veřejných rozpočtů prostřednictvím DPH a spotřebních daní. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhly příjmy veřejných rozpočtů související s držiteli dočasné ochrany za první tři čtvrtletí roku 2025 přibližně 23,2 miliardy korun, zatímco související výdaje činily 11,5 miliardy korun. Kladné saldo tak dosáhlo přibližně +11,7 miliardy korun.
ČESKO NABÍZÍ CESTU K DLOUHODOBĚJŠÍMU POBYTU. ROZHODUJÍCÍ JE JEJÍ DOSTUPNOST
Česká republika vytvořila pro část držitelů dočasné ochrany možnost přejít na zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP). Ten je udělován na pět let a umožňuje volný přístup na český pracovní trh. Je určen především ekonomicky soběstačným lidem, kteří splní stanovené podmínky týkající se délky pobytu, příjmu, bydlení, zdravotního pojištění a dalších oblastí. V roce 2025 projevilo o tento pobyt zájem přibližně 81,9 tisíce lidí a vydáno bylo 14 637 povolení. Ostatní nesplnili kritérium ekonomické soběstačnosti. V roce 2026 projevilo zájem přibližně 56,5 tisíce osob, u nichž probíhá ověřování podmínek.
„Z pohledu českého pracovního trhu bude důležité, zda lidé, kteří zde již pracují, mají rodiny a budují si sociální vazby, budou mít reálně dosažitelnou možnost zůstat tady legálně. Pokud budou podmínky pro získání jakéhokoli dlouhodobého statutu příliš náročné, může se velká část pracovníků rozhodnout odejít do jiné evropské země nebo, což je ta horší varianta, skončí v nelegální trhu práce,“ doplňuje Gabriela Hrbáčková.
Jednou z možností by mohl být přechod na zaměstnaneckou kartu prostřednictvím vládních programů ekonomické migrace, například programu Kvalifikovaný zaměstnanec. Nyní je možnost získat zaměstnaneckou kartu otevřena jen Ukrajincům, kteří mají dočasnou ochranu v jiném členském státě EU, případně kteří pobývají v ČR na základě víza strpění. Vláda plánuje umožnit přechod na zaměstnanecké karty nově i ukrajinským občanům s dočasnou ochranou udělenou v ČR. Navrhovaná účinnost změny je od 1. ledna 2027. Nyní se čeká na vyhlášení nařízení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které umožní ověřit jeho konečné znění a datum účinnosti. Do té doby je třeba vycházet ze stávajících podmínek programu.
LIDÉ 55+: PRÁCE NEJEN JAKO PŘIVÝDĚLEK, ALE TAKÉ AKTIVITA A KONTAKT S OKOLÍM
Pro zaměstnavatele bude stále důležitější také zapojení starších pracovníků. Podle průzkumu by 55 % zaměstnanců chtělo pracovat i v důchodu, nejčastěji na zkrácený nebo flexibilní úvazek.
„Když mluvíme o zaměstnávání lidí 55+, neměli bychom se dívat jen na to, zda si chtějí přivydělat k důchodu. Pro 39 % z nich je práce také způsobem, jak zůstat aktivní a zachovat si pravidelný režim, 37 % chce zůstat mentálně fit a 36 % oceňuje možnost být mezi lidmi. Jejich zkušenosti a spolehlivost můžeme lépe využít, pokud jim nabídneme podmínky odpovídající jejich potřebám a životní situaci. Nemusí jít o plný úvazek, někdy může pomoci zkrácená pracovní doba, upravená náplň práce nebo větší flexibilita,“ říká Kateřina Zázvorková, regionální ředitelka společnosti Hofmann Personal.
FLEXIBILITA U MANUÁLNÍCH PROFESÍ ZŮSTÁVÁ OMEZENÁ
Zatímco administrativní pracovníci a manažeři mají flexibilní pracovní podmínky dostupnější, u manuálních profesí zůstávají možnosti výrazně omezenější. Individuální úpravy směn či pracovní doby umožňuje manuálním pracovníkům jen 21 % firem a flexibilní začátek a konec pracovní doby nabízí 12 % podniků. „Hlavní překážkou je podle personalistů charakter provozu, který vyžaduje přítomnost pracovníků na konkrétním místě a v konkrétní čas. Prostor ke změně ale existuje například v plánování směn, úpravách pracovní náplně podle možností zaměstnance nebo v nabídce zkrácených úvazků,“ doplňuje Kateřina Zázvorková.
REÁLNOU ZMĚNU ZAMĚSTNÁNÍ PLÁNUJE JEN 15 % ZAMĚSTNANCŮ A JEN POKUD DOSTANOU VYŠŠÍ MZDU
Přestože více než čtvrtina zaměstnanců o změně zaměstnavatele uvažuje, reálně ji plánuje jen 15 % z nich. Nejčastějším důvodem ke změně práce by pro 67 % respondentů byly vyšší mzda, odměny nebo lepší finanční podmínky. Významnou roli hrají také flexibilita a celkové pracovní podmínky.
-jik-
