Jak mohou specializované AI nástroje zrychlit tvorbu technických zpráv, pracovat s rozsáhlými podklady a kam může projektování směřovat v dalších letech. Projektant má projektovat. V praxi ale značnou část pracovního dne tráví také tvorbou technických zpráv, dohledáváním údajů v podkladech, opakovaným přepisováním stejných informací a kontrolou, zda si jednotlivé části dokumentace neodporují. Právě v těchto činnostech může umělá inteligence přinést projekčním kancelářím okamžitou a velmi konkrétní úsporu času.
Umělá inteligence už ve stavebnictví není pouze tématem budoucnosti. Projektanti dnes běžně používají obecné jazykové modely při formulaci textů, práci s podklady nebo vyhledávání informací. Samotný přístup k velkému jazykovému modelu ale ještě neznamená, že vzniká nástroj vhodný pro každodenní projekční praxi.
Rozdíl se ukáže ve chvíli, kdy má AI pracovat například s desítkami nebo stovkami stran projektových podkladů a na jejich základě připravit technickou zprávu podle požadované struktury. Projektant v takovém případě nepotřebuje pouze dobře formulovaný text. Potřebuje, aby systém věděl, jaké informace má hledat, kde je hledat, do které části dokumentace patří a jak ověřit, že výsledek odpovídá zadanému rozsahu.
TECHNICKÁ ZPRÁVA JAKO RUTINNÍ PRÁCE PROJEKTANTA
Technická zpráva dobře ukazuje, kde dnes projektant tráví čas činností, kterou lze alespoň částečně automatizovat. Při zpracování rodinného domu má obvykle k dispozici architektonickou část, situace, výkresy jednotlivých profesí, požárně bezpečnostní řešení, PENB, průzkumy, vyjádření správců sítí a další podklady.
Informace potřebné pro výslednou zprávu jsou mezi těmito dokumenty rozptýlené, a navíc se často opakují. Projektant jednotlivé podklady otevírá, vyhledává konkrétní údaje, rozhoduje, do které kapitoly patří, přepisuje je do textu a následně kontroluje jejich vzájemnou shodu.
Samotné napsání souvislého textu přitom často není tou nejnáročnější částí. Mnoho času zabere právě dohledání správných informací a jejich přenesení do správného místa dokumentace.
„Projektant by měl kontrolovat správnost údajů a jejich souvislosti, nikoli stejné informace opakovaně přepisovat.“
MODELOVÝ PŘÍKLAD: RODINNÝ DŮM
Představme si běžný rodinný dům. Projektant má zpracované půdorysy a řezy, koordinační situaci, technickou zprávu vytápění a ZTI, požárně bezpečnostní řešení, průkaz energetické náročnosti a několik dalších PDF podkladů.
Při klasickém postupu například v kapitole o vytápění otevře zprávu vytápění, dohledá zdroj tepla, výkon a způsob přípravy teplé vody, informace upraví do potřebné formulace a vloží je do souhrnné technické zprávy. U požární části obdobně pracuje s PBŘ. U napojení na sítě se vrací k situaci a zprávám jednotlivých profesí.
Se specializovaným AI systémem může nejprve nahrát podklady k projektu. Systém je zanalyzuje, vytvoří si přehled jejich obsahu a při zpracování konkrétní kapitoly vyhledá pouze informace relevantní pro dané téma. Pro vytápění pracuje především s profesní zprávou a energetickými podklady, pro požární bezpečnost s PBŘ, pro napojení objektu se situací a technickými zprávami profesí.
Výsledkem není dokument, který by měl být bez kontroly odevzdán. Výsledkem je připravený návrh, který projektant odborně zkontroluje, upraví a schválí. Odpovědnost za projekt zůstává na autorizované osobě. AI přebírá především rutinní dohledávání, třídění a formulaci informací.
PROČ NESTAČÍ JEDNODUŠE NAHRÁT PROJEKT DO OBECNÉHO LLM
Obecné jazykové modely, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Gemini, jsou mimořádně schopné. Projektant je může využít při formulaci textů, vysvětlování problémů nebo práci s jednotlivými dokumenty. U komplexní projektové dokumentace však vzniká jiný typ úlohy.
Nestačí pouze zadat: „Z těchto podkladů mi vytvoř souhrnnou technickou zprávu.“ Systém musí znát požadovanou strukturu, rozumět tomu, co má být v jednotlivých kapitolách, umět z rozsáhlých podkladů vytáhnout právě relevantní informace a zachytit situaci, kdy údaj chybí nebo si dva dokumenty odporují.
V univerzálním nástroji musí uživatel velkou část tohoto postupu vytvořit a řídit sám – připravit prompty, určit kontext, rozdělit úlohu, kontrolovat průběžné výsledky a hlídat výslednou strukturu.
Specializovaný systém může nad samotným jazykovým modelem vytvořit další vrstvu pravidel, schémat, kontrol a pracovních postupů. Právě na tomto principu je postavena aplikace QIK Dokumentace pro české projektanty.
QIK: SPECIALIZOVANÁ VRSTVA NAD AI
QIK převádí požadavky české projektové dokumentace do konkrétní struktury formulářů. V současnosti pracuje mimo jiné s dokumentací podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. a umožňuje AI předvyplňovat jednotlivé části technických zpráv z nahraných podkladů. Projektant tedy nemusí modelu pokaždé znovu vysvětlovat, jak má dokument vypadat.
Aplikace dnes míří především na technické zprávy a projektovou dokumentaci. Umí pracovat s podklady projektu, připravovat návrhy textů, kontrolovat strukturu a exportovat výstupy do běžně používaných formátů. Smyslem není nahradit projektanta, ale standardizovat a zrychlit část práce, která se na každém projektu opakuje.
JAK TO FUNGUJE?
Při práci s rozsáhlou dokumentací není efektivní předložit jazykovému modelu všechny podklady najednou. QIK si proto nejprve vytváří přehled dokumentů a jejich obsahu. Pomocí principu RAG (Retrieval-Augmented Generation) pak pro konkrétní úlohu dohledává jen relevantní části podkladů.
Proces řídí orchestrátor, který rozděluje práci mezi specializované AI agenty. Jednotliví agenti mohou mít odlišný úkol: vyhledat potřebný údaj, připravit návrh části zprávy nebo ověřit výsledek proti definovanému schématu. Pokud výstup neprojde validací, systém jej může vrátit ke zpracování s konkrétní zpětnou vazbou.
Výsledkem je řízený postup, který je pro daný typ dokumentace připraven předem. Uživatel tak nemusí tento proces v LLM nástroji vytvářet sám.
OD PSANÍ DOKUMENTŮ KE KONTROLE CELÉHO PROJEKTU
Tvorba technických zpráv je pouze první oblast, ve které může AI projektantům pomáhat. Dalším logickým krokem je kontrola vzájemných vazeb mezi jednotlivými částmi dokumentace.
Pokud je například v technické zprávě vytápění uvedeno tepelné čerpadlo, ale v jiné části projektu zůstane starší údaj o plynovém kotli, systém může projektanta na rozpor upozornit. Stejně může hledat rozdílné materiály konstrukcí, nesoulad kapacit, chybějící údaje nebo informace, které byly v průběhu projektu změněny pouze na jednom místě.
AI tak může fungovat jako další pár očí. Ne jako autorita, která projekt schválí, ale jako pomocník schopný projít velké množství dat a vytipovat místa, kterým má odborník věnovat pozornost.
DALŠÍ KROK: BIM A IFC JAKO ZDROJ DAT
S rostoucím využíváním BIM se část informací, které dnes AI hledá v textových zprávách, přesouvá přímo do informačního modelu stavby. Formát IFC nebo přímé napojení na autorský software může umožnit, aby systém nečetl pouze PDF, ale pracoval i s vlastnostmi konkrétních konstrukcí a prvků.
Pokud model obsahuje skladbu obvodové stěny, typ okna, požární klasifikaci nebo parametry technického zařízení, není důvod tyto informace znovu ručně přepisovat do dalších dokumentů. Technická zpráva se postupně může stát jedním z výstupů nad společnými daty projektu, nikoli samostatným souborem, který žije vlastním životem.
KAM MŮŽE PROJEKTOVÁNÍ S AI SMĚŘOVAT
Největší změna ale pravděpodobně nepřijde pouze v psaní dokumentů. Agentní AI se postupně posouvá od odpovídání na otázky k provádění konkrétních úloh v softwaru. V projekční praxi to může znamenat zásadní změnu způsobu práce s nástroji, jako je Autodesk Revit.
Dnešní projektant modeluje převážně prostřednictvím příkazů, dialogů, parametrů a klikání v uživatelském rozhraní. V budoucnu může část této interakce převzít AI agent propojený s Revit API nebo obdobnou integrační vrstvou.
Projektant by tak mohl zadat například: „Posuň tuto příčku o 300 milimetrů, zachovej světlou šířku chodby, uprav navazující dveře a zkontroluj, zda změna nezasáhla do instalační šachty.“ AI by nevrátila pouze slovní návod. Provedla by změny přímo v modelu, vyhodnotila jejich dopad a předložila projektantovi výsledek ke schválení.
Podobně může vzniknout nový způsob tvorby prvních variant. Projektant určí zásadní omezení – rozměry, provozní vazby, požadované plochy nebo konstrukční systém – a AI připraví několik modelových variant přímo v BIM prostředí. Člověk bude stále rozhodovat o kvalitě návrhu, ale méně času stráví mechanickým prováděním jednotlivých příkazů.
V praxi tedy nemusí jít o to, že „AI začne projektovat místo lidí“. Spíše se může změnit rozhraní mezi projektantem a projekčním softwarem. Místo toho, aby člověk každou změnu ručně vykreslil, bude stále častěji popisovat záměr a kontrolovat, jak jej AI provedla.
PROJEKTANT ZŮSTÁVÁ TÍM, KDO ROZHODUJE
Čím více úloh bude možné automatizovat, tím důležitější bude odborná kontrola. Jazykový model může vytvořit přesvědčivě znějící, ale nesprávnou odpověď. Agent může provést změnu, která splní dílčí zadání, ale vytvoří problém v jiné části projektu.
Budoucnost projekční práce proto nebude stát pouze na kvalitě samotných modelů, ale také na kvalitě dat, nastavených pravidlech, validacích a schopnosti systému vysvětlit, z jakého podkladu vycházel a co přesně změnil.
Role projektanta tím nemusí ztrácet na významu. Naopak se může více soustředit na činnosti, ve kterých má jeho odbornost největší hodnotu: návrh, koordinaci, technické rozhodování, posuzování variant a komunikaci s investorem. Rutinní vyhledávání, přepisování a část mechanické práce může postupně přebírat software.
AI VE STAVEBNICTVÍ: MÉNĚ RUTINY, VÍCE ODBORNÉ PRÁCE
Stavebnictví patří mezi obory, ve kterých vzniká obrovské množství dokumentů, výkresů a opakujících se informací. Právě proto v něm mají specializované AI systémy velký prostor pro využití.
První praktické využití je už dnes poměrně jednoduché: nechat AI dohledat informace v projektových podkladech a připravit technickou zprávu k odborné kontrole. Dalším krokem je kontrola vzájemných vazeb, práce s BIM daty a nakonec i přímé provádění úloh v projekčním softwaru.
QIK vzniká právě s cílem přenést tyto principy do českého stavebního prostředí. Dnes se soustředí především na projektovou dokumentaci a technické zprávy. Další vývoj míří k širší práci s daty projektu a propojení projekce s dalšími digitálními nástroji.
Technologie se bude měnit rychle. Základní otázka ale zůstává stejná: které činnosti skutečně vyžadují zkušenost projektanta a které může bezpečně převzít stroj? Čím lépe na ni dokážeme odpovědět, tím více času může projektant věnovat tomu, kvůli čemu svou profesi dělá – samotnému navrhování staveb.
Ing. Jan Chvíla z QIK Solutions s.r.o.
Pozn. QIK Dokumentace je česká aplikace pro zpracování projektové dokumentace s AI. Aktuální produkt pracuje s technickými zprávami a formuláři podle vyhlášky č. 131/2024 Sb. Rozvoj BIM/IFC, kontroly dokumentace a agentního ovládání projekčního softwaru je v článku popsán jako směr dalšího vývoje, nikoli jako dnes dostupná funkce.
