Doprava v ČR vstupuje do další etapy digitalizace. Vláda schválila strategii rozvoje kooperativních inteligentních dopravních systémů C-ITS na období 2026 až 2031. Pod technickým názvem se skrývá praktická změna, kterou mohou řidiči v příštích letech pocítit velmi konkrétně. Auta, silnice, dopravní infrastruktura i některé městské systémy si budou v reálném čase vyměňovat informace. Výsledkem má být bezpečnější provoz, méně kolon, rychlejší průjezd záchranářů a efektivnější řízení dopravy.
Cílem je vytvořit do roku 2031 plně funkční prostředí pro služby C-ITS na celém území České republiky. Strategie navazuje na dosavadní pilotní projekty i již vybudovanou infrastrukturu na vybraných dálničních úsecích a ve městech a počítá také s využitím Národního přístupového místa (NAP) jako klíčového zdroje a rozhraní pro sdílení dopravních dat.
CO JE C-ITS A PROČ JE DŮLEŽITÉ
C-ITS znamená systém, v němž spolu komunikují vozidla navzájem, vozidla s dopravní infrastrukturou a infrastruktura s centrálními systémy. V praxi jde o výměnu dat mezi auty, semafory, proměnným značením, správci komunikací nebo záchrannými složkami.
Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS
„Řidič tak může dostat upozornění ještě dříve, než problém skutečně uvidí. Například informaci o nehodě za horizontem, koloně za zatáčkou, stojícím vozidle v jízdním pruhu, náledí, husté mlze nebo práci silničářů o několik kilometrů dál. Právě předvídatelnost je jedním z největších přínosů systému. Místo reakce na vzniklý problém může řidič jednat s předstihem,“ říká Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS.
PRAKTICKÉ PŘÍNOSY PRO BĚŽNÉ ŘIDIČE
Nový systém nemá sloužit jen majitelům nejmodernějších aut. Strategie počítá s tím, že důležité informace se budou dostávat také do navigací, infotainmentů a mobilních či městských aplikací prostřednictvím otevřeného datového rozhraní Public API.
To znamená, že i řidič bez speciální palubní jednotky může v budoucnu v navigaci vidět varování před kolonou, havárií, uzavírkou nebo blížící se sanitkou. Systém může upozornit také na prudké brzdění vozidel před vámi, vozidlo v protisměru, kluzkou vozovku, silný vítr na mostě nebo kolonu před tunelem či sjezdem. V případě mimořádné události může navigace nabídnout rychlejší objízdnou trasu a ostatní účastníky provozu včas informovat o průjezdu vozidel integrovaného záchranného systému.
ADAPTIVNÍ ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH
Jedním z důležitých směrů strategie je rozvoj adaptivního řízení dopravy ve městech. Díky průběžnému sběru a vyhodnocování dat o aktuální dopravní situaci mohou semafory dynamicky upravovat signalizaci tak aby předcházely tvorbě kolon a zvyšovaly plynulost provozu.
„Díky přesnějším informacím o intenzitě provozu lze lépe řídit křižovatky, koordinovat dopravní proudy v celé síti a reagovat na dopravní špičky nebo mimořádné situace v reálném čase. Výsledkem je plynulejší průjezd městy, kratší zdržení a efektivnější využití dopravní infrastruktury,“ říká Michal Holoubek ze společnosti VARS.
BEZPEČNĚJŠÍ PŘEJEZDY I NÁSTUP AUTOMATIZOVANÝCH AUT
Strategie počítá také s pilotním nasazením C-ITS v železniční dopravě. Velké využití může mít technologie zejména na železničních přejezdech, kde může řidič dostat varování o blížícím se vlaku přímo do vozidla nebo navigace.
Další oblastí je budoucí automatizovaná mobilita. Moderní vozy budou stále více pracovat s externími daty a senzory. Informace ze silniční infrastruktury mohou pomoci systémům asistované jízdy lépe vyhodnocovat situaci a zvýšit bezpečnost provozu.
KDE UŽ SYSTÉM FUNGUJE DNES
Česko nezačíná od nuly. Infrastruktura C-ITS už byla vybudována na vybraných úsecích dálnic D0, D1, D5 a D11. Další rozšiřování probíhá také na D2, D8 a D10. Současně se chytré dopravní prvky rozvíjejí v řadě měst.
Už dnes systém umí poskytovat dynamické informace o nehodách, kolonách, dopravních omezeních nebo mimořádných meteorologických jevech. Nově má ale dojít k širšímu propojení jednotlivých datových zdrojů a jejich lepší dostupnosti pro běžné uživatele.
MÉNĚ KOLON, NIŽŠÍ EMISE, PLYNULEJŠÍ PROVOZ
Vedle plynulosti dopravy je jedním z hlavních cílů také zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Každé zbytečné brzdění, popojíždění v koloně nebo hledání objížďky znamená vyšší spotřebu paliva, více emisí i větší opotřebení vozidel.
„Pokud systém pomůže lépe rozložit provoz, včas upozornit na komplikace a zrychlit řešení incidentů, může mít dopad nejen na komfort řidičů, ale i na ekonomiku dopravy, životní prostředí a celkovou bezpečnost na silnicích. Chytrá doprava tak nemusí znamenat futuristickou vizi vzdálené budoucnosti. Část technologií už funguje dnes a během příštích pěti let se mohou stát běžnou součástí cestování po českých silnicích,“ dodává Michal Holoubek z VARS.
-jik-
