Umělá inteligence se v posledních letech prosazuje v celé řadě oborů. A vstupuje také do oblasti, která byla dlouho doménou čistě mechanických řešení – do řízení stínění v budovách. Podle studie zaměřené na tzv. smart shading se právě inteligentní žaluzie, rolety či elektrochromická skla stávají jedním z nejrychleji rostoucích prvků moderních budov.
„Zatímco dříve bylo stínění závislé na ručním ovládání nebo jednoduchých časovačích, dnes jej stále častěji řídí algoritmy. Ty v reálném čase vyhodnocují řadu vstupních dat – od intenzity slunečního záření přes venkovní teplotu až po denní dobu či orientaci oken – a podle toho automaticky upravují polohu žaluzií nebo rolet,“ říká Marek Pščolka ze specializované platformy Žaluzieee.
Cílem není jen pohodlí, ale především efektivní hospodaření s energií. Právě budovy totiž patří mezi největší spotřebitele energie, zejména kvůli vytápění, chlazení a osvětlení. Inteligentní stínění dokáže tyto potřeby výrazně optimalizovat. V létě například zabrání přehřívání interiéru a sníží potřebu klimatizace, v zimě naopak umožní maximální využití slunečního tepla. Zároveň pracuje s přirozeným denním světlem tak, aby omezilo nutnost umělého osvětlení.
„Podle zmíněné studie může kombinace těchto faktorů vést k výrazným úsporám energie, v některých případech až v řádu desítek procent. Neméně důležitý je ale i dopad na samotné uživatele budov. Automaticky řízené stínění totiž zvyšuje tepelný i vizuální komfort – eliminuje oslnění, stabilizuje vnitřní teplotu a přizpůsobuje prostředí aktuálním podmínkám bez nutnosti zásahu člověka,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo srovnávače Kalkulátor.cz.
„Zásadní roli zde hraje právě umělá inteligence, která funguje jako jakýsi „mozek budovy“. Nejenže reaguje na aktuální situaci, ale dokáže také vyvažovat často protichůdné požadavky – například potřebu dostat do místnosti co nejvíce denního světla, a zároveň zabránit jejímu přehřátí. V pokročilejších systémech se navíc AI učí z chování uživatelů a postupně přizpůsobuje nastavení jejich preferencím,“ říká Ondřej Žatečka ze společnosti Screen Innovations.
Trend inteligentního stínění tak zapadá do širšího rozvoje tzv. smart buildings, tedy budov, které aktivně řídí svou energetickou náročnost i vnitřní prostředí. V kontextu rostoucích cen energií a tlaku na udržitelnost jde o oblast, která bude v následujících letech pravděpodobně dále výrazně posilovat.
„Zatímco ještě nedávno byla umělá inteligence spojována především s digitálním světem, dnes se stále více propisuje i do fyzického prostředí kolem nás. A jak ukazuje právě oblast inteligentního stínění, může mít velmi konkrétní dopad – na naše účty za energie i každodenní komfort,“ říká Marek Pščolka.
V praxi už dnes stínění nefunguje jen jako doplněk oken, ale jako aktivní součást moderní budovy. Pokud je propojeno s dalšími technologiemi, dokáže automaticky reagovat na změny počasí, intenzitu slunečního záření nebo denní režim objektu. Výsledkem je stabilnější vnitřní prostředí, vyšší komfort uživatelů a menší potřeba manuálních zásahů.
„Velký význam má inteligentní stínění zejména v období rostoucích cen energií. Správně nastavené systémy pomáhají v létě omezovat přehřívání interiéru a snižovat potřebu klimatizace, v chladnější části roku naopak umožňují lépe využít přirozené sluneční zisky. Budovy tak mohou fungovat úsporněji, aniž by musely slevit z komfortu,“ říká Lukáš Kaňok.
Do budoucna bude stále důležitější, aby jednotlivé technologie v budovách spolupracovaly jako jeden celek. Právě propojení stínění, osvětlení, vytápění a chlazení představuje cestu k efektivnějšímu provozu i kvalitnějšímu prostředí pro práci a bydlení.
-jik-
