Dekarbonizace teplárenství v Ostravě má za sebou další významný milník. Po ukončení spalování uhlí v Teplárně Přívoz skupina Veolia uvedla do provozu nové kogenerační jednotky umístěné v městské části Ostrava-Jih. Projekt o hodnotě bezmála čtvrt miliardy korun nahrazuje část výroby elektřiny a tepla z uhlí v Elektrárně Třebovice a snižuje produkci emisí CO₂ i SO₂. Zároveň představuje další krok v postupné proměně ostravského teplárenství.
Tři nové kogenerační jednotky (elektrický výkon 6,9 MWe; tepelný výkon 7,17 MWt) vyrábějí elektřinu i teplo ze zemního plynu v režimu vysoce účinné kombinované výroby. Vyrobené teplo je vyvedeno do stávající soustavy zásobování tepelnou energií (napáječ Ostrava-Jih) a projekt tak podporuje stabilní dodávky tepla v dané části Ostravy.
„Tento kogenerační projekt je pro Ostravu mimořádně důležitý, protože je součástí dekarbonizace největšího energetického zdroje ve městě – Elektrárny Třebovice. Díky novým jednotkám se podaří snížit celou řadu emisí – především produkci CO₂ o téměř 8 tisíc tun ročně a emise oxidu siřičitého klesnou o bezmála 23 tun za rok,“ říká Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.
Instalace kogeneračních jednotek si vyžádala investici ve výši 233 milionů korun, přičemž téměř polovinu tvořily dotační prostředky z Modernizačního fondu – HEAT.
DALŠÍ KROKY V OSTRAVĚ SE TÝKAJÍ TŘEBOVIC
Projekt kogeneračních jednotek navazuje na již realizované kroky skupiny Veolia v ostravském teplárenství. Tím klíčovým byl odklon od uhlí v Teplárně Přívoz, která od roku 2023 zásobuje centrum Ostravy tepelnou energií vyrobenou z ekologičtějších plynných paliv, konkrétně zemního a koksárenského plynu. V tomto kontextu představuje kogenerační projekt další fázi dekarbonizace ostravského teplárenství. Navazující kroky v Ostravě se budou týkat Elektrárny Třebovice, která je největším zdrojem ve městě. Její další transformace je předmětem příprav.
„Tato elektrárna představuje náš klíčový dekarbonizační projekt v Moravskoslezském kraji,“ uvádí Jakub Tobola a dodává: „Základem řešení bude kombinace paroplynového cyklu a tepelných čerpadel, pomocí kterých budeme využívat odpadní teplo. Zemní plyn bude tvořit přibližně 70 % energetického mixu a zbývajících 30 % zajistí odpadní teplo.“
Skupina Veolia Energie plánuje klíčové dekarbonizační technologie nainstalovat do roku 2030, přičemž harmonogram projektu je podmíněn rozvojem související infrastruktury. „Pro výstavbu bude naprosto klíčové vybudování nové plynové přípojky ze strany společnosti NET4GAS, která zajistí, aby bylo možné nový paroplynový zdroj uvést do provozu,“ vysvětluje Jakub Tobola.
Proměna Elektrárny Třebovice přinese výraznou změnu ve fungování ostravského teplárenství, energetiky i v kvalitě městského ovzduší. „Po dokončení celého projektu se emise CO₂ sníží v Elektrárně Třebovice zhruba o polovinu a spotřeba neobnovitelných zdrojů energie klesne o 30 %. Snížení se projeví i v nižších emisích suspendovaných částí poletavého prachu v ovzduší. Osobně se ale domnívám, že těžba uhlí a využití uhlí v oblastech průmyslu a energetiky mělo pokračovat delší dobu. Oproti například Polsku, které si vyjednalo výjimky, se stáváme nekonkurenceschopnými. Navíc s přihlédnutím na dnešní situaci s cenami plynu. Bohužel legislativně společnost Veolia nemá jinou možnost, a o to více jsem rád, že investuje do nejmodernějších technologií a spolupracuje i s městem na budoucí diverzifikaci potřebných energetických vstupů tak, aby politika EU co nejméně ovlivnila centrální vytápění využívané našimi občany. Aktuální situaci komplikuje i nesprávná energetická strategie předchozího vedení města, které svým přístupem pohřbilo projekt spalovny. Dnes by to byl zcela energetický nezávislý zdroj. Právě modernizace způsobu výroby tepla a elektřiny je jedním z klíčových předpokladů, aby naše město naplnilo cíle ve svém Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu,“ říká Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.
Primátor statutárního města Ostrava Jan Dohnal doplňuje: „Mám radost, že se takové projekty realizují právě v našem městě a že Veolia investuje do modernizace výroby elektrické energie na území Ostravy. Funkční energetika je dnes důležitou součástí bezpečnosti státu a představuje strategickou oblast, která je pro fungování země v dnešní napjaté geopolitické situaci naprosto klíčová. O to více si to uvědomujeme právě v našem městě a regionu, který dlouhodobě nesl následky těžby a těžkého průmyslu. Je proto správné dívat se dopředu, diverzifikovat zdroje, nespoléhat na stará řešení a využívat moderní technologie, které posouvají průmysl směrem k větší udržitelnosti, stabilitě a bezpečnosti.“
OSTRAVA VE STOPÁCH FRÝDKU–MÍSTKU, KARVINÉ ČI KRNOVA
Ostravský projekt je součástí širší transformace teplárenství v Moravskoslezském kraji, který patří mezi klíčové regiony skupiny Veolia. „Do modernizace závodů a infrastruktury investujeme napříč republikou, ale do regionu severní Moravy a Slezska směřuje podstatná část těchto prostředků. Důvod je jasný – většina našich teplárenských provozů se nachází právě zde,“ uvádí Jakub Tobola.
Odklon od uhlí probíhá v moravskoslezských provozech Veolia Energie následovně:
- Teplárna Přívoz v Ostravě ukončila využívání černého uhlí v roce 2023 a dnes funguje na kombinaci zemního plynu a koksárenského plynu.
- Teplárna Frýdek–Místek přestala spalovat uhlí v roce 2024. Teplo se ve Frýdku–Místku vyrábí přibližně z 60 % z biomasy a ze 40 % ze zemního plynu.
- Teplárna Karviná prochází dvoufázovou transformací. Po první fázi (2021–2024), která snížila podíl uhlí přibližně na 75 %, bude do roku 2029 uhlí zcela nahrazeno kombinací zemního plynu a tuhých alternativních paliv (TAP). Součástí transformace je i ukončení provozu v uhelné Teplárně ČSA v roce 2024.
- Teplárna Krnov dělá z tohoto města jednu z nejpokročilejších lokalit regionu, co se dekarbonizace týče. V Krnově je základním palivem biomasa, která pokrývá přibližně 80 % potřeby tepla. Uhelný kotel slouží jen jako doplňkový záložní zdroj. S úplným odchodem od uhlí se ovšem počítá i v Krnově, přechod z uhlí na zemní plyn je plánován do roku 2029.
„Dekarbonizace v regionu nestojí na jednom řešení, ale na kombinaci zdrojů – od zemního plynu přes biomasu až po využití odpadních a alternativních paliv. Společným jmenovatelem je postupné snižování emisí, vyšší účinnost výroby a zachování stabilních dodávek tepla pro domácnosti i průmysl,“ uzavírá Jakub Tobola.
-jik-
