Zatímco v západní Evropě představuje prodej nadbytečných softwarových licencí běžnou praxi, české firmy tento skrytý kapitál často ignorují. Trh s druhotným softwarem přitom nabízí legální cestu, jak při přechodu do cloudu nebo restrukturalizaci získat zpět statisícové částky.
Modernizace IT systémů, slučování serverů, restrukturalizace nebo migrace na cloudové služby – to jsou nejčastější důvody, proč se ve firmách i dalších organizacích objevují softwarové přebytky. Software je vnímán jako provozní náklad, nikoli jako majetek se zůstatkovou hodnotou. Právě v rozdílu mezi zakoupenými a skutečně používanými licencemi se skrývá reálný finanční potenciál. Odprodej nevyužívaného softwaru je přitom při splnění několika málo podmínek plně legální.
„Mnoho firem ani netuší, že software má svou zůstatkovou hodnotu podobně jako firemní automobily. Pokud si organizace udělá pořádek v IT aktivech a prodá to, co reálně nevyužívá, získá nejen dodatečné finance, ale také lepší kontrolu nad licencemi a snížení rizik spojených se softwarovými audity,“ říká Jan Zapalač, který má ve společnosti Forscope na starost výkup softwarových licencí.
Aby mohl obchod bez problémů proběhnout, musí původní majitel doložit legální pořízení tzv. trvalé licence v rámci Evropské unie nebo Švýcarska a potvrzení o ukončení užívání. „Samotné čestné prohlášení nebo držení aktivačního klíče k převodu vlastnictví rozhodně nestačí. Bezpečnost převodu zajišťuje předložení původní smlouvy, faktury nebo výpisu z oficiálního licenčního portálu. Tímto transparentním postupem se obě strany účinně chrání před případnými audity ze strany samotných výrobců,” upozorňuje Jan Zapalač.
Kvůli nedostatkům v evidenci softwaru bývají někdy firmy překvapeny, co vše a v jaké hodnotě vlastní. Běžná je například situace, kdy firmy pravidelně platily tzv. Software Assurance (službu zaručující přístup k aktualizacím), což znamená, že jejich licence má aktuálně podstatně vyšší hodnotu, než by odpovídalo roku jejího pořízení. „Jestliže si software pořídili např. v roce 2019, díky poctivě placeným aktualizacím v rukou fakticky drží licenci k softwaru z roku 2025. To je ten lepší případ, kdy je pak zákazník při prodeji přebytečného softwaru mile překvapen. Stejně tak ale existují opačné situace,” vysvětluje Jan Zapalač.
Největší zájem na sekundárním trhu je dlouhodobě o serverové systémy, databáze a novější verze kancelářských balíků od společnosti Microsoft, ale výhodně lze prodat i některé specializované nástroje. „Prodej dává finanční smysl u objemů s celkovou výkupní hodnotou přesahující tisíc eur, což v praxi představuje zhruba padesát licencí. Úspěšně realizované obchody jasně ukazují, že středně velký výrobní podnik dokáže při kompletním přechodu do cloudu utržit za staré licence řádově desítky tisíc eur, tedy minimálně vyšší statisíce korun,” dodává Jan Zapalač.
ČTYŘI PODMÍNKY PRO LEGÁLNÍ PRODEJ SOFTWARU
- Legální pořízení – původní majitel musel za licenci prokazatelně zaplatit.
- Trvalý charakter – v podobě jednorázově zakoupené, a tedy trvalé licence, nikoliv předplatné. (Typicky např. klasický kancelářský balík Office, nikoliv služba Microsoft 365).
- Územní platnost – licence musela být poprvé prodána v rámci EU nebo Švýcarska.
- Ukončení užívání – původní vlastník písemně doloží odinstalování softwaru.
ŽÁDANÉ ZBOŽÍ NA TRHU S DRUHOTNÝM SOFTWAREM
- Serverové systémy a přístupy – operační systémy pro firemní servery a licence, které zaměstnancům (nebo jejich zařízením) nabízejí způsob, jak se k těmto serverům legálně připojit. Konkrétně se jedná např. o Windows Server 2025 a 2022 (Standard i Datacenter), Windows Server User / Device CAL.
- Databázové systémy – velká poptávka je i po starších verzích, protože výrobci u těch nových výrazně změnili licenční (a tedy i cenové) podmínky. Konkrétně se jedná např. o SQL Server 2019 Standard 2C.
- Aktuální operační systémy a kancelářské balíky – obecně zahrnují novější verze systémů Windows a sady Office. Konkrétně se jedná např. o Windows 10 / 11 a Office 2024 / 2021.
- Mimo ekosystém Microsoftu lze úspěšně prodat například i specializovaný software pro projektanty (Autodesk), virtualizační nástroje (VMware) nebo starší trvalé programy od Adobe.
PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZPENĚŽENÍ IT AKTIV
- Přechod do cloudu: Středně velký výrobce oděvů (400 zaměstnanců) plně migroval na cloudové předplatné. Odprodejem svých dosavadních trvalých licencí (kancelářských balíků a poštovního serveru) získal celkem více než 65 000 eur.
- Uzavření pobočky: Banka s 800 zaměstnanci při rušení jedné ze svých lokalit řešila, co s nadbytečnou částí své IT infrastruktury. Prodej serverových licencí a přístupů pro zaměstnance do rozpočtu přinesl 41 300 eur.
- Aktualizace systémů: Stavební společnost (70 zaměstnanců) potřebovala modernizovat projekční software Autodesk kvůli náročnějším činnostem. Své nadbytečné starší licence odprodala za 66 000 eur.
-jik-
