Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela zákona o hospodaření energií, která upravila pravidla v oblasti energetických auditů a nyní silně preferuje, a v určitých případech nařizuje, přechod na tzv. EnMS (Energy Management System) nebo certifikaci ISO 50001. Změna přichází v době, kdy ceny energií zůstávají vysoké a volatilní, přičemž firmy stále častěji hledají cesty, jak spotřebu řídit efektivně. Podle společnosti Electree, dodavatele zelené energie a chytrých technologií, ale většina podniků stále pracuje s modelem, jenž realitu provozu zachytí jen velmi omezeně. Přitom subjekty, které začnou pracovat s energetickými daty systematicky, mohou dosahovat velmi významných úspor. A to často bez velkých investic, pouze díky lepšímu řízení toho, co už ve svých provozech mají. Energetický management jim pomůže ve snižování ztrát, udržitelném rozvoji a dosažení požadované energetické bilance.
„Energetický audit byl doposud vnímán jako pouhá administrativní povinnost. Firma si jednou za čtyři roky nechala zpracovat dokument, splnila zákon a tím to končilo. Problém je, že audit je v podstatě statický. Auditor přijede například v úterý dopoledne a zachytí tak stav pouze v jeden konkrétní okamžik, ale neukáže se, co se děje během večerů, víkendů nebo mimo výrobní špičku, kdy například zbytečně běží vzduchotechnika naplno,“ vysvětluje Ruben Marada, spoluzakladatel společnosti Electree.
Právě tento rozdíl mezi formálním splněním povinnosti a skutečným řízením energií je jedním z důvodů, proč legislativa postupně směřuje k širšímu zavádění energetického managementu.
AUDIT JAKO SLEPÁ MAPA, ENERGETICKÝ MANAGEMENT JAKO NAVIGACE
Zásadní rozdíl spočívá v přístupu k datům. Zatímco energetický audit vyhodnocuje spotřebu na základě jednorázového sběru informací, systém energetického managementu pracuje s průběžným měřením a analýzou spotřeby v reálném čase.
Při klasickém auditu firma zjistí například jen to, že má zastaralý kotel a je potřeba investice v řádu miliónů korun. Oproti tomu při zavedení EnMS lze odhalit, že kotel zbytečně běží, i když nemusí. V takovém případě jej stačí přenastavit a pro podniky se jedná o nulový finanční vklad.
„Audit je mapa, která ukáže směr, ale neřekne, kde je zácpa nebo kde se dá jet rychleji. Energetický management je pak jako navigace, jelikož neustále reaguje na aktuální situaci,“ říká Ruben Marada a dodává: „Není to už jen ,papír‘, ale jde o funkční proces neustálého měření spotřeby v reálném čase. K tomu sice firma potřebuje energetického manažera, klidně externího dodavatele, jenž ale data dokáže efektivně vyhodnotit a navrhnout konkrétní optimalizační kroky, které podniku výrazně sníží náklady.“
V praxi to znamená, že firma pravidelně sleduje spotřebu jednotlivých provozů, výrobních linek nebo technologií a může rychle odhalit odchylky. Electree tuto službu nabízí prostřednictvím svého inovativního softwaru, který provádí komplexní analýzu energetických potřeb a vzájemných interakcí mezi výrobními a spotřebními místy. Na základě těchto informací navrhne kupříkladu optimální velikost bateriových úložišť a jejich funkcionalit, díky čemuž se dá dosáhnout maximální energetické efektivity. Nový nástroj přináší rovněž pohled do komunitní energetiky, kdy analyzuje energetickou poptávku a nabídku v komunitě a propojuje výrobní a odběrná místa.
CASE STUDY: NEVIDITELNÍ „ŽROUTI“ ENERGIE V AUTOMOTIVE
Rozdíl mezi papírovým auditem a aktivním řízením energií dobře ilustruje zkušenost společnosti Electree z automobilového průmyslu. „Jeden z výrobních podniků zaměřený na produkci plastových komponentů měl energetický audit zpracovaný v souladu s legislativou, přesto se potýkal s vysokými zálohami a platbami za energie,“ popisuje spoluzakladatel společnosti Electree. „Provedli jsme proto měření po jednotlivých střediscích (tzv. sub-metering), díky němuž se ukázalo, že největším problémem byla kompresorovna vyrábějící stlačený vzduch, tedy jedna z energeticky nejnáročnějších služeb v továrně. Kompresory se pravidelně každou hodinu spouštěly i během víkendů, kdy byla výroba zastavená. Důvodem byl drobný únik vzduchu na rozvodech, který nebyl slyšet, ale tlak klesal a kompresor tak automaticky dofukoval.“ Díky jednoduchému řešení v podobě opravy těsnění a instalaci dálkově řízeného ventilu, jenž o víkendech přívod vzduchu do haly zcela zavře, se podařilo přinést úsporu v hodnotě zhruba 150 000 korun ročně.
„Jen díky této drobnosti, jejíž oprava vyšla doslova na pár korun, firma ušetří stovky tisíc korun. Typické je, že největší úspory nevznikají při investicích v milionech korun, ale při odhalení drobných provozních neefektivit. A ty audit nikdy nenajde,“ doplňuje Ruben Marada.
Další optimalizace se týkala ohřevu teplé vody pro sprchy, které zaměstnanci využívají po každé směně. Původní systém ohříval vodu okamžitě po poklesu teploty bez ohledu na cenu elektřiny. Řízení ohřevu a změna nastavení, jež ho posunula do levnějších hodin, snížila náklady na ohřev TUV přibližně o 30 procent.
NOVÁ LEGISLATIVA JAKO IMPULS PRO ZMĚNU
Nová pravidla tak podle Electree vysílají firmám jasný signál: energie už nelze řešit pouze jednorázovým dokumentem. Podniky, které chtějí mít náklady pod kontrolou, by proto měly začít systematicky měřit spotřebu jednotlivých provozů, sledovat data v reálném čase a vyhodnocovat energetickou efektivitu technologií. Klíčové je také propojení energetických dat s provozem – například plánováním výroby, řízením technologií nebo optimalizací spotřeby v době nižších cen elektřiny.
„Firmy v roce 2026 už nemohou energie jen auditovat. Musí je aktivně řídit. Kdo dnes neměří spotřebu průběžně, velmi pravděpodobně platí za energie víc, než by musel. Změny v legislativě tak mohou být pro průmyslové podniky nejen novou povinností, ale především příležitostí,“ uzavírá Ruben Marada.
-jik-
