Končíme pátou částí seriálu na téma AKTUÁLNĚ KE SMLOUVĚ O DÍLO. Zachování existence lidské společnosti, a tím spíše její rozvoj, se neobejde bez dalších investic. Stačí zmínit aktuální výzvy v podobě rekonstrukce a budování dopravní infrastruktury, řešení energetické budoucnosti, mohutný rozvoj technologií, ale i odstraňování následků různých přírodních katastrof a zajištění obranyschopnosti. K zajištění přípravy a realizací takových investic je primárně využíváno smluvního typu smlouvy o dílo.
Protože se na redakci obrátila řada čtenářů, kteří si předcházející díly archivovali, přikládáme k tomuto závěrečnému dílu i seznam veškeré použité literatury, a i příslušnou judikaturu.
PROVÁDĚNÍ KONTROL A VEDENÍ DENÍKU
Kontrola díla může být průběžná. Zejména ve výstavbě však může být praktické sjednat dobu provedení některých kontrol ve smlouvě, zejména u prací, které budou v dalším průběhu zakryty. Pokud by nebyla sjednána specifická ujednání ve smlouvě, nemá obecně vliv případné neprovedení kontroly na možnost uplatnit odpovědnost za vady.
Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Kromě kontroly uskutečňované průběžně bude přicházet v úvahu i kontrola předmětu díla na určitém stupni jeho provádění.
Stanoví-li smlouva, že objednatel je oprávněn zkontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění, je zhotovitel povinen včas objednatele pozvat k provedení kontroly. Nesplní-li zhotovitel tuto povinnost, je povinen umožnit objednateli provedení dodatečné kontroly a nést náklady s tím spojené.
Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na kterou byl řádně pozván nebo která se měla konat podle dohodnutého časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Jestliže však účast na kontrole byla objednateli znemožněna vyšší mocí, může objednatel bez zbytečného odkladu požadovat provedení dodatečné kontroly, je však povinen zhotoviteli nahradit náklady způsobené opožděním kontroly.
Při provádění díla může v jednotlivých etapách docházet k „zakrývání prací“. „Zakrývání prací“ je jedním z případů, kdy je třeba provést kontrolu na určitém stupni jeho provádění. Pozvání objednatele (výzva objednateli) a povinnost účasti objednatele při „zakrývání prací“ obvykle mívá zvláštní smluvní ujednání.
Podle rozsahu výstavby je podle našeho názoru vhodné dohodnout ve smlouvě výkon technického dozoru a rozsah oprávnění konkrétních zástupců objednatele a zhotovitele k činnostem probíhajícím přímo na stavbě.
Rovněž považujeme za vhodné konkretizovat podrobnosti vedení stavebního (montážního) deníku, a to v souladu s úpravou stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Připomeňme jen, že se deník vede zásadně ode dne zahájení prací na staveništi až do dne ukončení prací a odstranění všech vad.
Deník slouží k zaznamenávání všech důležitých (resp. dalších dohodnutých) skutečností a okolností týkajících se výstavby a může mimo jiné sloužit jako významný důkazní prostředek. Do deníku pak provádějí zápisy i orgány státního stavebního dohledu a orgány státní správy obecně. Deník slouží také jako běžný komunikační prostředek při zajištění spolupůsobení smluvních stran na stavbě.
Aktivní výkon práva kontroly objednatelem, resp. jeho technickým dozorem, působí preventivně; pomáhá předcházet vadám a problémům, a proto je v zájmu objednatele, aby mu věnoval náležitou pozornost. Určitě bude ku prospěchu realizace díla dohodnout ve smlouvě pravidla provádění kontrol a zejména následné řešení zjištěných nedostatků zhotovitelem.
V odůvodněných případech by objednatel měl mít právo i k pozastavení provádění prací, u nichž zjistil zásadní nedostatky, aby nedocházelo ke zbytečné eskalaci problému. Je to sice proti principu, podle něhož zhotovitel provádí dílo samostatně, ale v konečném důsledku je to dobré jak pro dílo, tak i pro zhotovitele.
SKRYTÉ PŘEKÁŽKY, PŘEDÁNÍ STAVBY
+ Skryté překážky. Zjistí-li zhotovitel podle § 2627 při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.
Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.
Tato právní úprava počítá se skrytými překážkami při provádění díla. Na rozdíl od úpravy předchozí (v obchodním zákoníku), může jít jen o překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno.
Současně musí být splněny podmínky:
• je znemožněno provést dílo dohodnutým způsobem,
• oznámení bylo provedeno bez zbytečného odkladu a byla navržena změna díla.
Do dosažení dohody o změně může zhotovitel provádění přerušit. Jestliže se strany nedohodnou v přiměřené lhůtě, může zhotovitel nebo objednatel od smlouvy odstoupit.
Zhotovitel by pak měl právo na cenu za část díla za splnění zákonné podmínky (do doby než mohl překážku při vynaložení potřebné péče odhalit).
Je zřejmé, že u smlouvy o dílo se občan. zák. nechal inspirovat především dřívější úpravou obchod. zák.
+ Předání stavby, společná odpovědnost určených osob. Velmi kladně hodnotíme úpravu § 2628 o převzetí stavby. Zde se určuje, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby ani funkčně nebo esteticky, ani jejímu užívání podstatným způsobem neomezují.
U staveb se totiž ojedinělým drobným vadám (např. u nátěrů) nelze prakticky vyhnout. Ostatně i zahraniční úpravy s tím počítají (např. v podmínkách pro provádění staveb v Německu); z reality vycházela již i úprava Hospodářského zákoníku, která byla širší a týkala se i ojedinělých drobných nedodělků. Obchodní zákoník, který – pokud si to strany nedohodly – takové ustanovení neobsahoval, se jevil příliš přísný. Zdůrazněme však, že musí jít jen o vady ustanovením § 2628 definované.
Otázku případných ojedinělých drobných nedodělků je možno řešit vhodnou úpravou smluvní.
Kdy jsou se zhotovitelem zavázány společně a nerozdílně i jiné osoby a kdy se zhotovitel zprostí „povinnosti za vady stavby“ upravuje ustanovení § 2630.
Ustanovení § 2630 upravuje společnou a nerozdílnou odpovědnost určených osob spolu se zhotovitelem.
Jde o:
• poddodavatele zhotovitele,
• toho, kdo dodal stavební dokumentaci,
• toho, kdo prováděl stavební dozor.
Poddodavatel však neodpovídá, pokud prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor.
Ten, kdo dodal stavební dokumentaci neodpovídá, prokáže-li, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci.
Ten, kdo prováděl dozor neodpovídá, pokud prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
Zhotovitel se pak zprostí odpovědnosti z vady stavby, prokáže-li:
• že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci, dodané osobou, kterou si zvolil objednatel,
• došlo jen k selhání dozoru nad stavbou, kterou si zvolil objednatel.
Úpravu společné odpovědnosti považujeme za přínosný krok, reflektující praktický stav, kdy objednatel byl nucen uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, z opatrnosti, u všech účastníků výstavby, s ohledem na vzájemné prolínání a ovlivňování jejich dodávek.
Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.
Je tedy určeno, že dílem může být i jiný výsledek činnosti; může to být např. programové vybavení, projektová dokumentace či jiná dokumentace.
DÍLO S NEHMOTNÝM VÝSLEDKEM
Výsledek činnosti, tj. dílo s nehmotným výsledkem, se odevzdá objednateli; považuje se za předané:
• je-li dokončeno,
• zhotovitel umožní objednateli jeho užití.
Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.
Rozhodující pro poskytnutí výsledku jiným osobám je ujednání stran.
S ohledem na možnou složitost stanovení, kdy je či není poskytnutí dalším osobám v rozporu se zájmy objednatele, lze jen doporučit, aby podmínky, za nichž může zhotovitel poskytovat výsledek činnosti dalším osobám, byly výslovně sjednány ve smlouvě.
Ve smlouvách by měly být zároveň řešeny i rozsah a podmínky užití „nehmotného díla“. Velmi příhodné je to u smluv, jejichž předmětem plnění jsou projektové práce, zejména také takové, které stanoví architektonickou podobu stavby. Zatímco zájmem architekta může být „nedotknutelnost“ jeho díla, potřebou a zájmem investora může být jeho změna či úprava s ohledem na provozní či ekonomické požadavky. Pokud by ovšem smlouva o dílo s architektem nepřipouštěla možnost dílo v rámci jeho užití, jakkoliv měnit, vznikl by dosti složitý problém.
Velmi specifickou skupinu děl s nehmotným charakterem tvoří počítačové programy a jejich implementace. Při implementaci počítačového programu totiž zpravidla dochází k jeho přizpůsobování konkrétním potřebám a podmínkám uživatele. Obrazně řečeno „jako by se prefabrikovaný rodinný domek uzpůsoboval potřebám rodiny“. To vyžaduje i specifickou smluvní úpravu, při níž lze vycházet ze zkušeností ze smluvního řešení výstavby.
Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.
Jak vidíme, zde je formulována vyvratitelná domněnka, že výsledek zde určené činnosti byl zhotovitelem poskytnut objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Rovněž v těchto případech je vhodné doporučit vhodné ujednání stran.
Ustanovení o díle v občan.zák. též určuje, že ustanovení oddílu o dílech s nehmotným výsledkem se použijí obdobně i pro výsledek činnosti zhotovený podle ustanovení o veřejném příslibu (soutěžní dílo).
ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA
V našem pojednání jsme dokumentovali úpravy, u kterých byla recipovaná dřívější obchodněprávní regulace, případy, u kterých navrhujeme změnu právní úpravy a zejména jsme upozornili na otázky, na které je třeba orientovat smluvní ujednání.
V závěrečné poznámce pak uveďme, že příznivý průběh obchodních případů, realizace, popř. aplikace právních ustanovení je podle našeho názoru limitován zejména úrovní právních předpisů, výběrem smluvního partnera, kvalitou dokumentace, úrovní obsahu smluv i kvalitním dokladováním průběhu plnění smlouvy a rychlostí a kvalitou rozhodování případných sporů.
Význam vhodného smluvního ujednání (zřejmý z našeho pojednání) ve smlouvě o dílo vyplývá ze široké smluvní volnosti, kterou zákon umožňuje a ze skutečnosti, že dílčí okruhy problémů zákoník neřeší a ponechává je smluvním partnerům k jejich volbě (např. dodávky náhradních dílů, servis, délky záruk, sankce, fakturace, zkoušky, převzetí, spolupráci, podrobnosti vedení stavebního či montážního deníku apod.) To také vyplývá z různorodosti možných děl a jejich účelů.
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
UNOB Brno,
právník a vysokoškolský pedagog,
zabývající se zejména občanským
a obchodním právem
Výchozí literatura
• BÁNYAIOVÁ, A.: Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo, Praha: Wolters Kluwer 2016, ISBN 978-80-7552-057-9
• DVOŘÁK, K.; FIALA, J., ŠVESTKA, J.: Občanský zákoník, Komentář, svazek V a svazek VI, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, ISBN 978-80-7478-9.
• HORÁK, P.: Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku (Pohled soudce na vybrané otázky), Bulletin advokacie on line 20.10.2014, ISSN 1210-6348.
• KINDL, M., ROZEHNAL, A. a kol.: Občanské právo, souhrnný výklad, Plzeň: Aleš Čeněk, 2023, ISBN 978-80-7380-93-0.
• KLEE, L.: Smluvní podmínky FIDIC, Praha: Wolters Kluwer, 2011., ISBN 978-80-7357-620-2.
• KLEE, L.: International Construction Contract Law, Wiley Blackwell, 2015, ISBN 978-11-1871-790-5.
• KRÁLOVÁ, K., MAREK, K.: Obchodní podmínky, vykládací pravidla, obchodní zvyklosti in Acta Iuridica Sladkoviciensia XVII, 2021, s.135-152, ISBN 978-80-7392-36.
• LIŠKA, P. a kol.: Meritum, Obchodní závazky, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, ISBN 978-80-7676-123-0.
• MAREK, K.: Smluvní obchodní právo. Kontrakty. 4.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, ISBN 978-80-210-4619-1.
• OVEČKOVÁ, O., ŽITŇANSKÁ, L. : Obchodné právo, Závazkové právo, 2. dopln. a preprac. vydanie, Bratislava: Iuris Libri, 2013, ISBN 978-80-89635-05-4.
• PRAŽÁK, Z.: Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, Praha: Leges, 2010, ISBN 978-80-87212-61-5.
• PRAŽÁK, Z.: Občanský zákoník II. část, Poradce 2020, ISSN 1211-2437, str. 222 – 234
• RABAN, P. a kol.: Obchodní právo, Brno: V. Klemm, 2020, ISBN 978-80-87713-19-8.
• ŠTANDERA, J.: Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. Komentář. § 2586–2635. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-519-0.
• ŠTENGLOVÁ, I. : Smlouva o dílo, Praha: C.H.Beck 2018, ISBN 978-80-7400-717-0.
Judikatura
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2173/99
Na platnost smlouvy o dílo nemá vliv, že byla uzavřena v době, kdy, již byly některé práce provedeny.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 14/2001
Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována (§ 272 odst. 1 obch. zák.), písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy.
To, že účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili, že její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níž je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliže se účastníci ústně dohodli, že předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině.
Pozn.: Problematiku § 272 obchod. zák. upravuje dnes § 1756 – 1758 občan. zák.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 50/2001
Jako zaviněné porušení povinnosti zakládající právo objednatele na zaplacení smluvní pokuty (jestliže účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu za zaviněné porušení povinnosti) lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti jeho subdodavatelem.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 835/2002
Součástí ceny je i daň z přidané hodnoty a clo, nevyplývá-li z dohody stran něco jiného. Není-li stranami dohodnuto něco jiného, nelze dohodnutou cenu díla zvyšovat o daň z přidané hodnoty.
Rozsudek Nejvyššího soudu 29 Odo 846/2003
Podle ustanovení § 542 odst. 1 obch. zák. lze výhradu vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (uzavřené ve smyslu § 536 a násl. obch. zák.) sjednat jen předtím, než došlo ke vzniku vlastnického práva objednatele ke zhotovovaným věcem.
Je-li výhrada vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (uzavřené ve smyslu § 536 a násl. obch. zák.) vázána jen na úplnou úhradu sjednaných záloh na cenu díla, nemůže být zhotovitelem bez dalšího uplatněna poté, co mu v souvislosti s předáním díla vznikl nárok na cenu díla.
Pozn.: Problematiku § 542 až 545 obchod. zák. upravuje dnes § 2599 – 2603 občan. zák.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 253/2005
Zhotovitel stavby je povinen při zhotovování díla při vynaložení minimální odborné péče rozpoznat v průběhu výstavby podstatnou vadu objednatelem předané dokumentace a na tuto vadu objednatele upozornit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 296/2005
Nepředá-li zhotovitel dílo objednateli způsobem ve smlouvě o dílo sjednaným, nenastane splatnost ceny díla a objednatel není v prodlení s úhradou ceny díla, tudíž není ani povinen zaplatit smluvní pokutu, protože neporušil povinnost zaplatit cenu díla ve lhůtě splatnosti
Rozsudek Nejvyššího soudu 32 Odo 576/2005, 32 Odo 760/2005
Na rozdíl od provedení díla, které zahrnuje řádné ukončení a předání předmětu díla objednateli v místě stanoveném podle § 554 obch. zák., pouhé předání předmětu díla nezahrnuje jeho řádné ukončení, tzn. že ke vzniku nároku na zaplacení ceny ve vazbě na předání díla je zásadní, kdy bylo dílo řádně a bez vad ukončeno.
Pozn.: Problematiku § 554 a 555 obchod. zák. upravuje dnes § 2604 až 2608 občan. zák.
Rozsudek Nejvyššího soudu 32 Odo 1387/2005
Jestliže zhotovitel dodal vědomě vadné dílo (např. použil pro výrobu díla materiál jiných vlastností, než určovala smlouva, aniž by došlo ke změně smlouvy), tj. o vadách musel vědět nebo věděl, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku, že kupující neoznámil vady včas.
Za zjevné vady je možno považovat jen takové vady, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, popř. takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady proto nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 4502/2007
Rozhodnutí o povolení užívání díla (stavby) nenahrazuje samo o sobě předání díla objednateli.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 542/2008
Neopatřil-li objednatel včas stavební povolení, neposkytl tím potřebné spolupůsobení, aby zhotovitel mohl splnit svůj závazek, tj. dokončit dílo řádně a včas.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Odo 1242/2008
Věřitel se může mj. dostat do prodlení, pokud dlužníkovi neposkytne spolupůsobení, které je nutné k tomu, aby byl dlužník vůbec schopen smluvené plnění poskytnout. Součinnost věřitele může být sjednána ve smlouvě, což však není nezbytnou podmínkou po posouzení toho, zda určitá součinnost věřitele bránila splnění dlužníkova závazku. Vždy půjde o posouzení toho, zda určitá součinnost věřitele je objektivně nutná k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 156/2018
Interpretační pravidlo, podle něhož v pochybnostech o obsahu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější, nelze využívat k tomu, aby smluvní ujednání byla vyložena účelově v rozporu se zjevně projevenou vůlí stran, resp. aby výkladem došlo zcela k jejich přetransformování ve prospěch spotřebitele.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 2869/2020
Cena díla může být ujednána tak, že část bude určena pevnou částkou a část odhadem při zachování díla jako celku.
Neplatnost právního jednání, pro které je smluvena písemná forma, učiněného e-mailem, bez podpisu jednající, nemůže namítnout smluvní strana, která tuto neplatnost nedodržením smluvené písemné formy způsobila (§ 579 odst.1 občan. zák.).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 749/2023
„Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst.2 občan. zák. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky.
Při výkladu, které pohledávky souvisí se smlouvou (jíž se týká nárok či obrana uplatněné v řízení), tedy jaké pohledávky lze považovat za provázané, je třeba respektovat smysl úpravy § 617 odst.1 občan. zák., kterým je značné posílení ochrany zájmu na vyřešení provázaných pohledávek. Za provázané pohledávky lze podle § 617 odst.1 občan. zák. pokládat pohledávky, které jsou součástí stejného právního vztahu; není významné, zda se jedná o právo na plnění vzniklé ze smlouvy či jednostranného právního jednání nebo o nárok na bezdůvodné obohacení.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 201/2024
Přiměřená cena u kupní smlouvy musí odpovídat takové výši, která v konkrétních poměrech dané věci bude odpovídající míře narušení ekvivalence plnění a bude způsobilá toto narušení narovnat (prostřednictvím snížení ceny). Určení slevy z kupní ceny pouze prostým určením rozdílu hodnoty věci bez vady a hodnoty dodané věci vadné či určením částky odpovídající výši nákladů na opravu vadné věci bez dalšího (bez zohlednění dalších konkrétních okolností věci) takovým požadavkům nedostojí.
Pozn.: Závěry Nejvyššího soudu se uplatní i pro poskytnutí slevy z ceny u smlouvy o dílo.*).
*) Blíže viz: Štenglová, I.: Na pomoc stavební praxi, Stavební právo, Bulletin, 4/2024, s. 72-79, ISSN 1211-6386.
