Na kraji města, na rozhraní zástavby a přírody bude stát škola, která nás učí, jak poznávat svět a jak vnímat své okolí, abychom vyrostli do výšky, která se neměří centimetry. Škola kráčí vzhůru po svahu, les sestupuje k ní. Setkání a objevování: slunce, voda, stromy, vzduch – život. Venku i uvnitř.
V tomto čísle Stavitele jsme na stránkách 12-15 představili již dokončenou stavbu mateřské školy od ateliéru XTOPIX architekti. Stejní autoři připravili také projekt školy do pražských Komořan, který má se školkou ve Fulneku leccos společného. I tento dům skvěle využívá svažitý pozemek, ale jiným způsobem. Samotné místo je také jiné, svah strmější a objekt, který na něm bude stát, má daleko větší měřítko. Autoři dokázali dramatického převýšení využít, zapuštěním domu do svahu jeho objemovou kapacitu maskují. Nyní čekají na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Sousedům se totiž návrh líbí, ale zdá se jim, že novostavba bude stát příliš blízko jejich rodinným domům…
Z LESA DO MĚSTA
„Pozemek vnímáme jako určitou spojnici, přechod mezi lesem a nově vznikající veřejnou infrastrukturou – přechod mezi divokým a kultivovaným. Je svažitý, ale považujeme to za jeho silnou stránku, založili jsme na tom celou koncepci. Hmota novostavby na morfologii parcely reaguje, jednotlivá patra napojujeme na výškové úrovně terénu a sousedních ulic. Tři hmoty o stejné půdorysné stopě jsou usazené jedna na druhou, kaskádovitě ustupují k lesu a dávají tak vzniknout pobytovým střechám. Dům díky tomu nepůsobí jako čtyřpodlažní, což je z pohledu dítěte důležité,“ říká architekt Martin Málek.
Objekt autoři umístili k východní hraně pozemku, směrem na severozápad vytvořili ustoupené vstupní nároží. Definovali tak shromaždiště pod korunami dubů a školní piazzettu.
U západní hranice pozemku podél ulice bude zelený pás se zálivy. Tímto pásem prostupuje charakter lesa, kde divoká zeleň postupně přechází v kultivovanou výsadbu piazzetty.
CESTA DOMEM
V parteru budou vstupní lobby, jídelna a knihovna se studovnami. Nejmladší žáci tu mají šatní skříňky, žáci vyšších ročníků projdou skrze kontrolovaný vstup, jejich skříňky budou součástí nábytkových stěn v chodbách. Za vstupním lobby se nachází atrium s pobytovými schody. Během konání školních akcí lze atrium propojit s prostory jídelny, lobby a velké tělocvičny. Poslouží také k rozšíření míst sezení jídelny během špičky, ke shromažďování či k výstavám.
Celý dům protíná komunikační osa, která mění svůj charakter: skrze posedavé schody stoupá k herní zóně s vazbou na tělocvičnu a venkovní atria. Osa graduje průchodem do školního dvora s napojením na zahradu a les.
Nejvýše položenou část školy u lesa tvoří odborné učebny a sportovní křídlo s vlastním vstupem. Sportovní trakt tvoří tři provozy nad sebou: velká tělocvična je zahloubená v podzemí, nad ní je malá tělocvična a venkovní sportovní dvůr s běžeckou dráhou. Na střeše malé tělocvičny se nachází venkovní sportovní hřiště. Sportovní areál pak pomalu přechází v les.
ENERGETIKA A HOSPODAŘENÍ S VODOU
Pod základovou deskou bude realizováno asi 40 geotermálních vrtů o hloubce 199 m, které budou využívány pro vytápění a chlazení objektu v rámci systému tepelného čerpadla. Geotermální energie ze 100 % pokryje potřebu objektu jak na teplo, tak na chlad. Jako doplňkový zdroj tepla bude použit elektro-kotel.
Odvodnění budovy zajistí decentrální systém: srážková voda bude zadržena v místě spádu na pozemku, poté se odvede do povrchového koryta pro vody z lesa. Srážkové vody ze školy budou svedeny k zeleni, do průlehů a ke stromům, kde se voda předčistí vsakem a drenáží se svede do akumulačních a retenčních nádrží. Z akumulací se pak voda využije k závlaze zeleně nebo k provozu, například u WC. Pokud to bude možné, bude voda z retenčních objektů vsakována do podloží. Zbytek se odvede do koryta nebo dešťové kanalizace.
Povrch parkovacích stání nebo zpevněných ploch bude z propustných povrchů, například z betonové dlažby v plastových roštech s betonovými kostkami, nebo se zatravněním. Podkladní i nosná konstrukce pod rošty má z hlediska odtoku srážkové vody čistící funkci. Jedná se o směs štěrku a půdního substrátu.
KRAJINÁŘSKÉ A DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ
Komořany leží na pomezí volné krajiny a města, kde les tvoří největší přírodní danost území. V návrhu plynule sestupuje kolem budovy školy a po střešní krajině do údolí. Autoři vycházeli z přirozené vegetace dubohabřin, místy vysadí menší dřeviny. Intenzivní část střechy dovolí výsadbu menších stromů, keřů, trvalek a okrasných travin. Extenzivní složka tvoří menší zátěž na údržbu i na budovu samotnou.
Kontrastem s lesní částí je nástupní plocha s městským charakterem určená k setkávání. Výrazné tu budou duby červené a záhony s okrasnými travinami a trvalkami.
Pro školu je důležitý bezpečný předprostor, proto autoři navrhují zklidnění dopravy zvýšenou vozovkou v křižovatce ulic v dopravním režimu zóna 30.
-red-
