Houževnatá klientka, lidskost, společenský přesah, promyšlený návrh a do detailu dotažená realizace – pět zahraničních porotců, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil i veřejnost se shodli na tom, že si Českou cenu za architekturu zaslouží dětský hospic Dům pro Julii, jehož autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Jde o první dětský hospic v České republice, který citlivě propojuje odlehčovací péči s architekturou podporující klid, kontakt s přírodou a důstojné prožívání náročných životních situací.
Společně s hlavním vítězem porota ocenila i další díla a jejich autory – pět realizací získalo titul Finalista, jedno dílo Cenu Aleny Šrámkové, jedna realizace obdržela čestné uznání. Vyhlášení výsledků 10. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 13. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín a živě bylo přenášeno na iVysílání ČT. Organizátorem této soutěžní přehlídky je Česká komora architektů.
Na galavečeru byly rovněž předány Cena Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží, Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu, Cena Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství a Cena Agentury ochrany přírody a krajiny za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí. Tři realizace ocenili též dlouholetí partneři ze soukromého sektoru – společnosti Central Group, VEKRA a VELUX.
Cílem České ceny za architekturu, celostátní přehlídky realizované architektury, urbanismu a krajinářské architektury, je prezentovat kvalitní výsledky práce etablovaných i začínajících architektů, které vznikly na území České republiky v posledních pěti letech. Jedná se o jedinou soutěžní přehlídku, do které se mohou všichni zúčastnění přihlásit bezplatně, přičemž všechna přihlášená díla jsou bez rozdělení na jednotlivé kategorie hodnocena evropským pohledem, přesněji řečeno pěti zahraničními odborníky – architekty, kteří nejsou ovlivněni lokálními vazbami ani mnohdy komplikovanými okolnostmi vzniku.
„Česká cena za architekturu letos slaví deset let své existence. Měřeno lidským věkem, jde zatím jen o žákyni základní školy, ale v oboru architektury představuje deset let pořádání soutěžní přehlídky úctyhodný počet oceněných staveb, jež byly postaveny na území naší země. A uznání si všichni – autoři, spolupracovníci, zhotovitelé a investoři – za své mnohdy náročné a dlouholeté úsilí určitě zaslouží. Rostoucí prestiž České ceny za architekturu dokazuje, že odborná i laická veřejnost má o kvalitní architekturu stále větší zájem. Mám z toho radost! Do dalších let přeji Ceně, ať se jí i nadále daří zviditelňovat a podporovat architekturu, která kultivuje veřejný prostor, pečuje o krajinu a přináší inspiraci soukromým i veřejným investorům. V neposlední řadě ať nezapomíná na práci kolegyň architektek,“ uvedl Jan Kasl, předseda České komory architektů a Grémia České ceny za architekturu.
V čele letošní poroty stál německý architekt, urbanista a akademik Roger Riewe, kterému byli partnery architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/UK), krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko). Porotci na začátku září absolvovali architektonický maraton, během něhož osobně navštívili všech 25 realizací nominovaných do užšího výběru, setkali se při tom i s autory staveb a hovořili s nimi o jejich práci, inspiraci, postupech i širším kontextu, v němž dílo tvořili.
Porota desátého ročníku České ceny za architekturu se sešla v mimořádně pestrém složení – její členové mají zkušenosti s architekturou, urbanismem i krajinářskou architekturou ve většině evropských zemí a v Izraeli, což jim umožňovalo spontánně debatovat o architektuře, kdykoli a stále! Tato rozmanitost vytvořila silné intelektuální i kulturní zázemí, které se promítlo do jejich diskusí i konečných rozhodnutí.
„Díky našim zkušenostem jsme mohli díla, která jsme prohlédli, zasadit do kontextu evropské architektury. Zjistili jsme, že jejich architektonická kvalita byla bezpochyby na stejné úrovni jako těch, která známe z většiny evropských zemí. Kvalita materiálů, detailů a provedení byly neuvěřitelně vysoké. Výběr finalistů byl vzhledem k nepopiratelné kvalitě, se kterou jsme se na těchto stavbách setkali, skutečně obtížným úkolem. Podrobně jsme diskutovali o kladech a záporech a naše rozhodnutí ovlivnil také fakt, že jsme četli i mezi řádky. Nakonec jsme nemuseli hlasovat, naše rozhodnutí byla hluboce konsensuální a podporovaná všemi členy poroty, ať už šlo o výběr vítěze ČCA, finalistů či Ceny Aleny Šrámkové. Architektura, kterou jsme v České republice viděli, dokazuje, že dobrý návrh nemusí být jen esteticky působivý, ale především trvalý, funkční a odpovědný,“ uvedli členové mezinárodní poroty.
Podle porotců je právě schopnost českých architektů propojit racionální konstrukční myšlení s kulturní citlivostí a respektem k místu tím, co českou architekturu činí jedinečnou. Desátý ročník zároveň potvrdil, že kvalita a udržitelnost nejsou v rozporu – že nejhodnotnější stavby jsou ty, které obstojí v čase, přirozeně zapadnou do prostředí a zůstanou živou součástí krajiny i společnosti.
-jik-
