Od roku 2027 (s možností odkladu na 2028) se v Česku plánuje zavedení nového systému emisních povolenek ETS2. Tento systém má za cíl snížit emise oxidu uhličitého, ale zároveň povede ke zdražení plynu, benzínu, nafty a uhlí. Cena povolenek je nyní stanovena na 45 € v cenách 2020. Po přepočítání na reálné ceny, tedy o inflaci, bude odhadovaná cena povolenky v roce 2027 zhruba 57 €. Přestože tento krok přináší riziko prohloubení energetické chudoby u části populace, nabízí také příležitost investovat do úspornějších technologií a čisté energie, což může přinést dlouhodobé výhody pro celou společnost.
KLÍČOVÉ ASPEKTY A OČEKÁVANÉ DOPADY
- Nárůst cen energií a paliv: Cena plynu vzroste o 340 Kč/MWh při 57 €/t CO₂, s možností zvýšení na 465 Kč při 78 €/t a až 890 Kč při 150 €/t. Benzín zdraží o 3,23 Kč/l a nafta o 3,70 Kč/l při ceně povolenky 57 €/t CO₂. Uhlí zdraží o 2 328 Kč/t při 57 €/t, s možností zvýšení na 3 182 Kč při 78 €/t a 6 119 Kč při 150 €/t.
- Roční navýšení účtů: Domácnosti s vytápěním plynem a jedním autem mohou očekávat roční nárůst nákladů o 5 984 Kč při 57 €/t, 8 186 Kč při 78 €/t a 15 750 Kč při 150 €/t. Vesnické domy s dvěma auty a vytápěním uhlím mohou očekávat nárůst až o 23 733 Kč při 57 €/t, 32 471 Kč při 78 €/t a 62 459 Kč při 150 €/t.
- Dopad na spotřebitele: Analýza předpokládá, že 80 až 95 % nákladů povolenek dopadne na spotřebitele, což znamená, že většina zvýšených nákladů bude přenesena do koncových cen energií a paliv.
- Nízké povědomí a obavy z dopadů: Průzkum ukázal, že povědomí o ETS2 je mezi Čechy nízké. Pouze 14,6 % respondentů má dobré povědomí. Většina lidí očekává negativní dopady na své finance, zejména ve formě zvýšení cen energií a pohonných hmot.
| Roční navýšení účtů (Kč, s DPH) | |||
| Profil domácnosti | 57 €/t | 78 €/t | 150 €/t |
| Elektro domácnost (městský byt, bez auta, vytápění elektřinou/CZT) | 0 | 0 | 0 |
| Byt, 1 auto, plyn (10 MWh plyn/rok, 1 auto benzín ≈ 800 l/rok) | 5 984 | 8 186 | 15 750 |
| Vesnický dům, 2 auta, uhlí (25 MWh/rok, 2x nafta ≈ 1 600 l/rok) | 23 373 | 31 964 | 61 509 |
„Dopad bude nerovnoměrný podle energetické náročnosti bydlení a závislosti na individuální automobilové dopravě. Domácnost v pasivním domě vytápěném tepelným čerpadlem a s elektromobilem pocítí ETS2 jen mírně (hlavně skrze navýšení inflace). Naproti tomu rodina bydlící ve starším domě na plyn nebo uhlí a zároveň dennodenně jezdící dvěma staršími auty na benzín/naftu pocítí nárůst nákladů citelně,“ říká šéf analytik XTB, Jiří Tyleček.
Zemní plyn: Zemní plyn je klíčovým palivem pro vytápění v ČR, využívaný třetinou domácností. Při ceně povolenky 57 €/t CO₂ se očekává zdražení o 340 Kč/MWh. Pro domácnosti to znamená roční nárůst nákladů o 3 400 Kč pro menší byty a 8 500 Kč pro rodinné domy. Vyšší ceny povolenek by tyto náklady dále zvýšily.
Uhlí: Při ceně 57 €/t CO₂ se náklady na uhlí zvýší o 2375 Kč na tunu. Domácnosti, které topí uhlím, mohou očekávat roční nárůst nákladů až o 9500 Kč, což motivuje k přechodu na jiné způsoby vytápění.
Pohonné hmoty: Při ceně povolenky 57 €/t CO₂ se benzín zdraží o 3,23 Kč/l a nafta o 3,70 Kč/l. Pro průměrnou domácnost s autem to znamená roční zvýšení nákladů o několik tisíc korun. Nejvíce postiženi budou řidiči vozidel na LNG a CNG, kteří se snaží šetřit a jsou často ohroženi chudobou.
MAKROEKONOMICKÉ DOPADY
Zavedení ETS2 bude mít také širší makroekonomické dopady. „Inflace vzroste o 0,5 až 1,2procentního bodu, což ovlivní kupní sílu domácností a jejich spotřebu. Tato situace může vést k mírnému zpomalení růstu HDP o 0,1 až 0,3procentního bodu. Trh práce může čelit riziku vyšších mzdových požadavků, což by mohlo dále zvyšovat inflační tlaky. Měnová politika centrální banky bude muset reagovat na tyto změny, pravděpodobně udržením vyšších úrokových sazeb, což by mohlo ovlivnit úroky spotřebních a hypotečních úvěrů,“ odhaduje Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB.
RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI
Zavedení ETS2 může zvýšit energetickou a dopravní chudobu u nízkopříjmových domácností, které žijí v neefektivních domech a spoléhají na individuální dopravu. Výnosy z povolenek však mohou financovat modernizaci bydlení a infrastruktury, což by mohlo snížit náklady a zlepšit životní prostředí. EU zavedla ETS2 s opatřeními na zmírnění dopadů, včetně Sociálního klimatického fondu (SKF) pro kompenzaci nákladů a podporu úspor. Česká republika by měla získat 50 miliard Kč do roku 2032 a další miliardy z dražeb povolenek do roku 2030. Podpora zahrnuje finanční pomoc domácnostem, dotace na úspory energie a podporu dostupného bydlení.
PRŮZKUM: NÍZKÉ POVĚDOMÍ ČECHŮ
Průzkum veřejného mínění, který si zadala společnost XTB a realizovala agentura Ipsos prostřednictvím aplikace Instant Research, ukázal, že povědomí o emisních povolenkách ETS2 je mezi českou populací relativně nízké. Pouze 14,6 % respondentů uvedlo, že mají dobré povědomí o emisních povolenkách. Naopak 36,3 % respondentů, zejména lidé se základním vzděláním (52,6 %), nemají o emisních povolenkách žádné povědomí. Slabé povědomí přiznalo 49,1 % respondentů.
Co se týče očekávaného vlivu na domácí finance, 41,4 % respondentů předpokládá výrazně negativní dopad, zejména ve věkové skupině 54-65 let (60,5 %). Zvýšení cen energií očekává 72,8 % respondentů, zatímco zvýšení cen pohonných hmot předpokládá 76,5 % dotázaných. Celkově průzkum naznačuje, že většina respondentů očekává negativní dopady na své finance, zejména ve formě zvýšení cen energií a pohonných hmot. Celkem 44,0 % respondentů ví, odkdy mají emisní povolenky ETS2 začít platit, s nejvyšším povědomím ve věku 54-65 let (56,9 %). 56,0 % respondentů tuto informaci nezná.[1]
„ETS2 představuje významnou změnu, která ovlivní domácnosti i ekonomiku. Když už nařízení emisních povolenek nastane, bude potřeba zavést cílené kompenzace a podpůrná opatření, která pomohou zmírnit dopady na nejzranitelnější skupiny obyvatel. Zároveň bychom měli využít příležitosti k investicím do úspor a čistých technologií, které mohou přinést dlouhodobé výhody pro celou společnost. Tato transformace je důležitá pro dosažení udržitelnější budoucnosti a posílení energetické bezpečnosti České republiky,“ uzavírá Jiří Tyleček.
NĚKOLIK RYCHLÝCH ČÍSEL
- Rozšíření systému emisních povolenek od 1. 1. 2027 (s možností odkladu na 2028).
- Cena emisní povolenky ETS2 pro 2027: s tvrdým stropem 57 €/t CO₂ (indexace z 45 € v cenách 2020) a dle futures obchodovaných na burze 86 €/t CO₂
- Plyn: +340 Kč/MWh (s DPH) při 57 €/t; + 465 při 78 €/t; + 890 při 150 €/t.
- Pohonné hmoty: (při ETS 2 57 €/t) benzín +3,23 Kč/l, nafta +3,70 Kč/l.
- Uhlí: +2 328 Kč/t (s DPH) při 57 €/t; +3 182 při 78 €/t; +6 119 při 150 €/t.
| Roční navýšení účtů (Kč, s DPH) | |||
| Profil domácnosti | 57 €/t | 78 €/t | 150 €/t |
| Elektro domácnost (městský byt, bez auta, vytápění elektřinou/CZT) | 0 | 0 | 0 |
| Byt, 1 auto, plyn (10 MWh plyn/rok, 1 auto benzín ≈ 800 l/rok) | 5 984 | 8 186 | 15 750 |
| Vesnický dům, 2 auta, uhlí (25 MWh/rok, 2x nafta ≈ 1 600 l/rok) | 23 373 | 31 964 | 61 509 |
PROČ SE ROZŠÍŘENÍ SYSTÉMU POVOLENEK DOTKNE PENĚŽENEK DOMÁCNOSTÍ?
- Přenesení nákladů do cen je téměř jisté a silné. Povolenky kupují dodavatelé a distributoři. Náklady promítnou je do koncových ceníků. U základních potřeb (vytápění, paliva) je poptávka málo pružná, což umožní přenesení většiny nákladů na spotřebitele.
- Analýza pracuje s tím, že 80 až 95 % nákladů povolenek dopadne na spotřebitele.
- Přímý kanál: zdražení plynu a silničních paliv se okamžitě promítne do účtů domácností a firem.
- Nepřímý (sekundární) kanály do inflace:
- Nákladový řetězec: dražší doprava, vstupy, vytápění prostorů apod. = vyšší ceny.
- Mzdy: domácnosti kompenzují vyšší ceny růstem mzdových požadavků.
- Fiskální politika: kompenzace a investiční programy zvyšují poptávku vedou k růstu veřejných výdajů = proinflační impuls, i když tlumí sociální dopady.
MAKROEKONOMICKÉ DOPADY ROZŠÍŘENÍ SYSTÉMU V ČR
- Inflace: první kolo zdražení plynu/uhlí/paliv; odhady +0,5 až 1,2 p. b. do CPI (záleží na designu stropu a chování dodavatelů). Sekundární dopady přes mzdy a nákladový řetězec.
- Reálné příjmy a spotřeba domácností: zhoršení kupní síly přes dražší energie. Distribuce dopadů dle typu domácností.
- HDP: dopad zhoršení kupní síly tuzemských i zahraničních domácností v podobě mírného zpomalení ekonomiky o -0,1 až -0,3 p.b.
- Trh práce & mzdy: riziko sekundárních efektů (vyšší mzdové požadavky) a důležitá role ukotvení inflačních očekávání.
- Měnová politika: centrální banka nebude chtít v prostředí sílících inflačních tlaků příliš snižovat úrokové sazby. Vyšší úrokové sazby budou mj. tlumit ekonomiku a držet úroky spotřebních a hypotečních úvěrů na vyšších úrovních.
- Fiskální politika: Příjmová strana posílena skrze prodej povolenek. Výdaje porostou vlivem kompenzací, investic, dotačních programů.
- Rizika a nejistoty: volatilita ceny povolenky a energetických komodit, tempo, zaměření, velikost a efektivita kompenzací, skutečná elasticita poptávky po palivech, rychlost investiční reakce domácností.
| Souhrnná tabulka zdražení | |||
| Kategorie/cena emisní povolenky | 57 €/t | 78 €/t | 150 €/t |
| Plyn (Kč/MWh, s DPH) | 340 | 465 | 890 |
| Uhlí (Kč/t) | 2 328 | 3 182 | 6 119 |
| Uhlí 10 MWh (≈ 3 t) | 6 981 | 9 546 | 18 357 |
| Uhlí 25 MWh (≈ 7,5 t) | 17 453 | 23 865 | 45 893 |
| Benzín (Kč/l) | 3,23 | 4,41 | 8,5 |
| Nafta (Kč/l) | 3,7 | 5,06 | 9,76 |
| LPG (Kč/l) | 2,25 | 3,09 | 5,93 |
| CNG (Kč/kg) | 3,84 | 5,27 | 10,11 |
-jik-
[1] Poznámka: Sběr dat byl realizovaný v září 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. V Česku se ho účastnilo 1000 lidí ve věku od 18 do 65 let v rámci všech krajů.
