Jihomoravský kraj je jedním z ekonomicky nejsilnějších a nejrychleji se rozvíjejících regionů České republiky. Jeho strategická poloha, rozvinutá infrastruktura a přítomnost velkých měst, jako je Brno, mají zásadní vliv na dynamiku stavebnictví.
STAVEBNÍ AKTIVITA
Jihomoravský kraj patří mezi regiony s nejvyšší stavební aktivitou v ČR. Je to patrné z následujících dat:
• Hodnota povolených staveb: Na konci roku 2024 a začátku roku 2025 vykazuje Jihomoravský kraj vyšší úrovně plánovaných investic v oblasti stavebnictví.
• Počet zahájených staveb: V prvním čtvrtletí roku 2025 patřil Jihomoravský kraj mezi regiony s nejvyšším počtem zahájených bytů, což svědčí o silné dynamice bytové výstavby.
• Dokončené byty: V roce 2024 však Jihomoravský kraj zaznamenal výrazný pokles v počtu dokončených bytů – asi 3 300 bytů, což byl největší propad mezi všemi regiony. To naznačuje, že dokončení projektů trvá déle (v průměru 45 měsíců u rodinných domů a o 2,5 měsíce déle u bytů v bytových domech).
• Typy staveb: Klíčový podíl na stavební aktivitě mají inženýrské stavby (infrastruktura) a bytová výstavba, ale roste i objem nebytových staveb (komerční a průmyslové prostory).
EVROPSKÝ PROJEKT
Jihomoravský kraj se stal prvním regionem v České republice, který se zapojil do prestižního evropského projektu „Strategic Foresight Partnership to Strengthen Regional Capacity for Territorial Policy Enhancement“ v rámci programu Interreg Europe. Zastupitelé kraje v pondělí 23. června schválili uzavření partnerství s hlavním partnerem projektu, francouzským regionem Hauts-de-France.
Do projektu je spolu s jižní Moravou zapojeno celkem sedm evropských regionů, které společně rozvíjejí inovativní metody predikcí a strategického výhledu (foresightu) s cílem zvýšit odolnost regionů vůči budoucím změnám.
„Myslíme na budoucnost. Zapojení kraje je klíčové pro nové programové období 2028+, kdy bude možné využít výstupy projektu při žádostech o financování z evropských fondů. Do roku 2028 by měl být k dispozici nový nástroj, který pomůže na úrovni ORP a větším obcím s tvorbou strategických dokumentů, například programů rozvoje obcí. Díky tomu budou moct lépe a efektivněji žádat o evropské prostředky v příštím plánovacím období,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast strategického rozvoje a strategie chytrého regionu Jan Zámečník.
Cílem projektu je propojovat evropské regiony za účelem výměny zkušeností a znalostí v oblasti strategického předvídání, zlepšit postupy a schopnosti v oblasti prognózování na regionální úrovni. Zvláštní důraz je kladen na aktivní zapojení regionálních vlád, institucí i dalších aktérů v území do procesu předvídání a plánování budoucnosti. Foresight, neboli strategický výhled, umožňuje regionům lépe se připravit na budoucí vývoj. „Umožní zmírňovat rizika a využívat příležitosti například v oblasti demografie, změn klimatu, energetiky, ekonomiky i dalších klíčových témat. Pomáhá lépe nastavovat veřejné politiky, posilovat kapacity území a v konečném důsledku naplňovat očekávání obyvatel. Jihomoravský kraj tak získá lepší nástroje k vytváření dlouhodobých strategií a k aktivnímu zvládání výzev, které přináší rychle se měnící doba,“ dodává Zámečník.
Do projektu jsou kromě Jihomoravského kraje a Hauts-de-France zapojeny regiony Friuli-Venezia Giulia (Itálie), Helsinki-Uusimaa (Finsko), Podkarpatské vojvodství (Polsko), Katalánsko (Španělsko) a Ivano-Frankivsk (Ukrajina).
OBNOVA PAMÁTEK
Obnovené vodojemy na Žlutém kopci v Brně se letos staly nejlépe opravenou kulturní památkou Jihomoravského kraje v kategorii velkých staveb. Mezi drobnými stavbami nejvíc zabodovala opravená rohatecké kaple sv. Rozálie a v kategorii díla výtvarného umění zvítězila restaurátorská obnova interiéru brněnského kostela sv. Leopolda. To jsou vítězové tří ústředních kategorií soutěže. Cenu veřejnosti obdržela celková obnova kostela sv. Jakuba Většího v Brně – prostřednictvím sms pro ni z celkového počtu 4422 hlasovalo 1727 účastníků ankety. Titul Rytíř péče o památky v Jihomoravském kraji letos získali manželé Škrabalovi, kteří se starají o hrad Pernštejn.
„Oprava vodárenského areálu bývalých městských vodojemů v Brně je mimořádný počin a vítězství mezi velkými stavbami si odnáší naprosto zaslouženě. Vodojemy teď slouží nejen jako připomínka technické historie, ale také jako místo pro kulturní a vzdělávací aktivity a jsou velkým lákadlem pro návštěvníky moravské metropole,“ okomentoval výsledky soutěže náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče František Lukl.
INVESTICE DO INFRASTRUKTURY
Jihomoravský kraj se zaměřuje na rozsáhlé infrastrukturní projekty a rozvoj Brna jako metropole, což generuje značnou poptávku po stavebních pracích.
• Dopravní infrastruktura:
+ Dálnice D52: Je plánována výstavba dálnice D52, která má zlepšit spojení Brna s Rakouskem. Studentům Fakulty stavební VUT v Brně byly uděleny ceny za projekty odpočívadel pro tuto dálnici.
+ Velký městský okruh Brno: Pokračuje výstavba a modernizace brněnského Velkého městského okruhu, klíčového pro dopravu v Brně a okolí.
+ Modernizace železničních tratí: Brno je důležitým železničním uzlem, a proto zde probíhají projekty modernizace tratí a nádraží.
• Rezidenční a komerční projekty v Brně:
+ Projekt Dornych: Zahrnuje výstavbu NYX Hotelu a hotelu Clarion.
+ Arena Brno: Velký multifunkční projekt.
+ Janáčkovo kulturní centrum: Další významná kulturní stavba.
+ Nové hotely a rezidenční komplexy: Příkladem jsou plánované projekty Design & wine hotel Konšelé v Mikulově nebo komplex s luxusními apartmány ve Vinařství Lacina ve Velkých Pavlovicích.
+ Komplex Nové Mlýny – Vinohrádky: Plánuje se komplex s 39 samoobslužnými apartmány u Novomlýnské nádrže.
+ Komunitní a zelená výstavba: Projekty studentských prací z VUT v Brně, jako je Komplex komunitního bydlení v Brně – Komín a návrhy zelených fasád, naznačují směřování k udržitelnější a sociálně citlivější výstavbě.
• Zdravotnictví:
+ Sanatorium Pálava: Zahájena byla výstavba tohoto sanatoria pro lékařskou rehabilitační péči, což je jedna z největších investic v Jihomoravském kraji v posledních letech. Dokončení se očekává na podzim 2025.
MODERNIZACE NEMOCNICE
Kyjovskou nemocnici čeká zásadní proměna. Krajští radní dali zelenou investici, která přinese moderní urgentní příjem. Nemocnice získá špičkové zázemí, rychlejší a bezpečnější pomoc i nové technologie, včetně moderního heliportu a CT. Pacienty i personál čeká kvalitnější a dostupnější péče 24 hodin denně.
Celkové náklady akce jsou 200 milionů korun včetně DPH, přes 91 milionů korun jde z krajského rozpočtu, 60 milionů poskytne nemocnice, zbytek jsou dotace. Výstavba urgentního příjmu je pro nemocnici zásadním krokem, který posune úroveň poskytované péče na vyšší úroveň a přinese lepší dostupnost i bezpečnost pro pacienty. Stavební práce by měly začít v roce 2026.
„Bezpečí a zdraví obyvatel musí jít ruku v ruce s moderním prostředím i vybavením. Nový urgentní příjem v Kyjově je přesně ten typ projektu, který přináší skutečný posun v kvalitě poskytované péče. Jsem rád, že se nám daří tuto důležitou investici rozjet a posílit tak zdravotnickou infrastrukturu v regionu,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Nový urgentní příjem bude umístěn v přístavbě severního křídla budovy C a nabídne pacientům nepřetržitý provoz akutní lůžkové i specializované ambulantní péče. Součástí projektu je také rozšíření a modernizace ambulantního provozu v západním křídle budovy C. Vybudovaná přístavba umožní přemístit ortopedickou a urologickou ambulanci do západního křídla, čímž se v severní části uvolní prostor právě pro nový urgentní příjem.
Urgentní příjem je navržen tak, aby byl co nejblíže diagnostickým a zobrazovacím metodám. Lékaři budou mít k dispozici špičkové technologie přímo na místě, což výrazně zefektivní jejich práci a zároveň zvýší komfort i kvalitu péče. Vznikne jedno přehledné a funkční předávací místo, které usnadní komunikaci mezi zdravotnickými týmy a přispěje ke zkvalitnění péče o pacienty v akutním stavu.
Projekt počítá rovněž s modernizací heliportu a pořízením nového CT přístroje, což ještě více zefektivní péči o akutní pacienty. Součástí stavby bude i úprava parkovacích ploch před hlavní budovou.
OPRAVY SILNIC
Další silnice v kraji čeká oprava. Jihomoravští radní dali souhlas k zahájení výběrových řízení na dvě veřejné zakázky. Rekonstrukce se dočká silnice II. třídy z Lipůvky směrem na Šebrov a i silnice III. třídy v Oslavanech.
Silnice II/379 projde rekonstrukcí v úseku od křižovatky s I/43 v Lipůvce po začátek intravilánu obce Šebrov–Kateřina, v celkové délce 3,254 kilometru. Oprava zahrnuje odstranění stávající asfaltové vrstvy, lokální sanaci trhlin a poruch podkladních vrstev a položení nového asfaltového krytu. Součástí prací bude také oprava propustku, místní rozšíření komunikace, úprava nezpevněných krajnic a čištění či doplnění odvodňovacích prvků.
„Odhadujeme, že náklady dosáhnou přibližně 36 milionů korun bez DPH. Pokud zahájíme práce v srpnu, cílem je stihnout dokončení ještě do konce roku,“ uvedl Jiří Crha, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy a sportu.
V Oslavanech se chystá rozsáhlá modernizace silnice III/3938 v intravilánovém úseku o délce přibližně 600 metrů. Stavba zahrne vybudování nové dešťové kanalizace s napojením na přilehlé nemovitosti, úpravy sjezdů a napojení na místní komunikace, výstavbu chodníku, podélného parkovacího stání a nové cyklostezky. Rekonstrukcí projde také most ev. č. 3938-1. V rámci stavby dojde rovněž k rozšíření vodovodu a obnově kanalizačních přípojek k rodinným domům. Realizaci doplní vegetační úpravy veřejného prostoru.
„Jde o společný projekt Jihomoravského kraje, města Oslavany a Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice. Předpokládané náklady činí zhruba 63,5 milionu korun bez DPH. Zahájení prací plánujeme letos na podzim, hotovo by mělo být do konce příštího roku,“ uvedl Jiří Crha.
Souhlas s vypsáním obou veřejných zakázek získala krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK), která nyní zahájí potřebné kroky k přípravě a realizaci obou staveb.
REALITNÍ TRH
Realitní trh v Jihomoravském kraji, zejména v Brně, je velmi dynamický a ovlivňuje jej celorepublikový trend růstu cen.
• Rostoucí ceny nemovitostí: Ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji, stejně jako v celé ČR, vzrostly v roce 2024 Q2 o 4,1 % meziročně a jsou o 120 % vyšší než v roce 2015. Jihomoravský kraj patří mezi regiony s nejvyšším růstem cen.
• Dostupnost bydlení: Rostoucí ceny nemovitostí spolu s vyššími úrokovými sazbami hypoték v nedávné minulosti zhoršily dostupnost vlastnického bydlení, i když od začátku roku 2025 dochází k mírnému poklesu hypotečních sazeb, což poptávku opět podporuje.
• Poptávka po novostavbách: I přes vysoké ceny je poptávka po novostavbách stále silná, přičemž prodeje bytů v prvním pololetí 2024 vzrostly o 13 % meziročně, s největším nárůstem u novostaveb (o 51 % meziročně).
• Průmyslové a logistické nemovitosti: Jihomoravský kraj je důležitou lokalitou pro průmyslové a logistické prostory. V prvním čtvrtletí roku 2024 patřil mezi regiony s největším objemem nově dokončených průmyslových a skladových ploch.
PRŮMYSLOVÁ HALA
CTP zahájil v Brně výstavbu první dvoupodlažní haly svého druhu v České republice. Takzvaný “doubledecker” vyroste v CTParku Brno Líšeň na místě bývalého areálu Zetor. Po dokončení na konci roku 2025 nabídne téměř 50 000 m² flexibilních prostor pro výrobu, logistiku a služby. Projekt navazuje na úspěšný model, který CTP realizovala v Nizozemsku a nabízí chytré řešení pro městské brownfieldy – respektuje charakter místa, přináší moderní zázemí a efektivně využívá omezený prostor.
Dvoupodlažní hala přináší do městského prostředí zcela nový model průmyslové výstavby. Reaguje na omezené prostorové možnosti uvnitř měst a umožňuje dvojnásobné využití zastavěné plochy. Díky dvěma samostatným vjezdům pro nákladní dopravu může každé patro fungovat odděleně, což výrazně rozšiřuje možnosti využití a umožňuje flexibilní dělení prostor pro různé typy provozů. Objekt je konstrukčně navržen pro vysoké zatížení, částečně zapuštěn do svahu a připraven na náročnější výrobní technologie i automatizaci. CTP při návrhu vychází ze zkušeností z Nizozemska, kde už podobný koncept úspěšně realizovala.
Brněnský doubledecker zároveň nabídne celou škálu udržitelných řešení od využití odpadního tepla ze spalovny SAKO Brno přes zelenou infrastrukturu až po plánované nabíjecí stanice pro elektromobily. Vysoký důraz je kladen také na efektivní nakládání se stavebními materiály. Značná část demoličního odpadu z původní haly je znovu využita při výstavbě, například formou betonového recyklátu do skladeb komunikací a průmyslových podlah. Aktuálně probíhají přípravné zemní práce, dokončení stavby se plánuje na konec roku 2025. Prostory jsou už nyní z více než 40 % pronajaté.
„Doubledecker v Brně je odpovědí na výzvy, které dnes řeší každé větší město – jak efektivně využít omezený prostor, zachovat charakter místa a zároveň nabídnout špičkové zázemí pro výrobu a technologie. Není to experiment, ale promyšlený krok vycházející ze zkušeností ze zahraničí. Věnovali jsme velkou pozornost technickému řešení i tomu, aby hala zapadla do okolí. Jsem přesvědčený, že výsledek bude nejen funkční, ale i inspirativní,” říká Jakub Kodr, Managing Director, CTP Česká republika.
“Brno má řadu průmyslových areálů, které dnes čekají na nové využití. V Líšni se daří jeden z nich proměnit způsobem, který kombinuje moderní výstavbu, udržitelnost a respekt k historii místa. Oceňujeme, že projekt počítá také s veřejným prostorem, cyklostezkou a komunitním zázemím. Takový rozvoj je pro Brno přínosem – zvyšuje atraktivitu města pro další investory a přináší nové pracovní příležitosti,” říká Břetislav Štefan, starosta městské části Brno-Líšeň.
Areál v brněnské Líšni je historicky spojen se značkou Zetor, která zde od roku 1946 vyráběla motory a převodovky pro domácí i zahraniční trhy. Průmyslová minulost lokality je nedílnou součástí její identity a CTP na ni navazuje s respektem. Cílem projektu je tuto tradici rozvíjet a proměnit areál v plnohodnotně funkční místo s perspektivou do budoucnosti. Vzniká tak prostředí, které propojuje kvalitní architekturu, technologickou připravenost a citlivé urbanistické začlenění.
KLUBOVÉHO BYDLENÍ I NOVÁ KAVÁRNA
Jedna z největších rezidenčních staveb v širším centru Brna je dokončena a zkolaudována. Rezidence Pekárenský dvůr s 239 byty a retailovými prostory představuje pro developerskou společnost DOMOPLAN dosud největší vybudovaný rezidenční projekt. Jeho součástí je koncept klubového bydlení, který obyvatelům zajišťuje řadu klientských služeb. Část bytových jednotek je vyčleněna k pronájmu.
Výstavba rezidenčního komplexu na místě dřívějších dělnických pekáren byla zahájena v roce 2021. Pekárenský dvůr nyní tvoří čtyři bytové domy, vnitroblok o rozloze 2 600 metrů čtverečních a také townhousy s předzahrádkami. „Jde o dosud náš největší rezidenční projekt, a to jak počtem bytů, tak i rozsahem nabízených klientských služeb. Zároveň ale také zachováváme charakteristickou podobu daného místa. Oblast Zábrdovic má za sebou bohatou historii, kterou se snažíme vystihnout a postupně krok za krokem obnovovat,“ komentuje dokončení projektu Tomáš Vavřík, zakladatel a generální ředitel DOMOPLANu, který je v této brněnské městské části nejaktivnějším developerem.
Za architektonickou podobu Pekárenského dvora stojí kancelář Dimense architects a také mezinárodní studio IDENTITY DESIGNERS. Z celkem 239 nových bytů je zhruba desetina připravována k nájemnímu bydlení v kompletním vybavení. Momentálně je již takřka 80 % bytů prodaných. V parterech budov směrem do ulice Bratislavská se také v současné chvíli dokončují prostory pro kavárnu a pekárnu, kterou bude provozovat Pekařství Paneolit. Provoz zahájí v první polovině července.
Fasády bytových domů jsou tvořené cihlovými obklady a celkový průmyslový charakter doplňují hliníková okna, dveře a kvalitní povrchové materiály. Velké okenní portály zároveň plní svou hlavní funkci dostat do interiérů maximum přirozeného světla. Elegantní a nadčasový vzhled poté ve vnitřních prostorách doplňují dřevěné dubové podlahy. Balkony a lodžie, které jsou střídavě zapuštěné do domů, směřují do vnitrobloku.
Architektonická podoba Pekárenského dvora odkazuje na bohatou historii místa, kde od roku 1917 začala pekárenská výroba, které provozovalo družstvo Dělpe (Dělnické pekárny a cukrárny). Provoz pekáren pokračoval se změnami vlastnických poměrů v podobě znárodnění a poté privatizace dalších bezmála sto let. Definitivní konec pekáren nastal v roce 2016, kdy byl ukončen jejich provoz. Společnost Penam, tehdejší vlastník, totiž otevřela novou pobočku v Rosicích.
Pro DOMOPLAN jde po rezidencích Hvězdová a Domino již o třetí projekt postavený v Zábrdovicích. Nejedná se však o konečný výčet. V pokročilé fázi výstavby má prvních 35 bytů rezidence Příční, která bude dokončena začátkem příštího roku. O rok později bude hotová také její druhá polovina, jejíž výstavba začala letos v dubnu. Ještě na podzim letošního roku začne developer stavět také rezidenci Botanica s vertikálními zahradami a dalšími 91 byty.
VÝZVY DO BUDOUCNA
• Nedostatek pracovníků: Stavební sektor se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, což může zpomalovat realizaci projektů.
• Délka povolovacího řízení: I přes snahy o zjednodušení přetrvávají výzvy spojené se zdlouhavými a složitými povolovacími procesy.
• Udržitelnost a inovace: Stavební sektor v Jihomoravském kraji se bude muset stále více zaměřovat na udržitelné stavební postupy, energetickou efektivitu a implementaci moderních technologií a materiálů.
Celkově lze říci, že stavebnictví v Jihomoravském kraji je robustní a dynamické, poháněné investicemi do infrastruktury a silnou poptávkou po bydlení a komerčních prostorech, zejména v Brně. I přes výzvy spojené s dostupností bydlení a náklady má sektor velký potenciál pro další růst.
-jik-
