Nejklidnější období, alespoň co se týče větru, máme za sebou. Zatímco v letních měsících je u nás průměrná rychlost větru nejnižší, zima a s ní brzké jaro jsou obdobím průměrně největrnějším*. Především u střech vyšších budov, na vyvýšených a otevřených lokalitách vítr brzy otestuje přítomnost příchytek a dalších opatření proti větru. „Příchytky tašek jsou kousky plechu s cenovkou do dvaceti korun za kus. Pomohou ale výrazně snížit riziko poškození střechy větrem,“ radí Martin Chmelík, zástupce firmy HPI-CZ, která dodává příchytky tašek a další stavební příslušenství.
Průměrná rychlost větru na našem území se pohybuje přibližně kolem 3–3,5 m/s (ve výšce 10 m). Lokalit ve vyšších polohách a více vystavených směru větru se týkají rychlosti vyšší, až kolem 4 m/s.
MÍRU ZATÍŽENÍ VĚTREM ZOBRAZUJE PŘEHLEDNÁ MAPA
Mapa větrných oblastí je součástí normy ČSN EN 1991-1-4 (Zatížení konstrukcí – Obecná zatížení – Zatížení větrem). Z mapy větrných oblastí následně vycházejí také Pravidla pro navrhování a provádění střech vydané Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V ČR nejsou Pravidla pro navrhování a provádění střech normativem. Jsou doporučením, kterým se by se měla řídit odborná veřejnost, zejména pak realizační firmy.
V sousedním Německu se od doporučení už posunuli až k normativu. „Od německých kolegů víme, že v případě pojistných událostí, jako je poničení střechy větrem, případně poškození předmětů spadlými taškami, už pojišťovny zjišťují, zda byla krytina přichycena řádně podle předpisů,“ potvrzuje Martin Chmelík, zástupce společnosti HPI-CZ a dodává: „Nedostatečná ochrana proti sání větru tam může vést ke ztrátě pojistného krytí, a naopak existující profesionální ochrana střechy proti sacím účinkům větru může vynést slevu na pojištění.“
DOPORUČENÍ PRO NAVRHOVÁNÍ STŘECH
Zatížení větrem se může projevovat jako tlak nebo sání na návětrné nebo závětrné straně střechy. Obecně je-li sací účinek větru větší než vlastní hmotnost krytiny, jsou doplňková opatření proti sacím účinkům větru nezbytná.
Rozmístění a množství příchytek závisí na míře zatížení větrem, které ovlivňuje poloha a výška budovy, ale také na tvaru konstrukce, přístupu větru pod krytinu, dále pak typu, tvaru a sklonu střechy, typu krytiny a části střešní roviny, tedy zda jde o okraje, rohy, nebo střešní plochu.
Pro střechy budov ve větrových oblastech I až IV je doporučen rozsah připevnění tašek podle sklonu střechy. Počty připevňovaných tašek se při sklonu střechy od 10 do 60° stanovují dle tabulek v příloze normy ČSN EN 1991-1-4. Při sklonu do 45° tašky není třeba kotvit. Na střechách se sklonem 45–60° je nutné kotvit v ploše každou třetí tašku pomocí stranové příchytky, případně vrutu. Sklon nad 70° znamená kotvit každou tašku vrutem a zároveň ještě pomocí stranové příchytky.
„Dále je nutné kotvit i všechny tašky po obvodu střechy, tedy tašky okrajové na štítových hranách, hřebenáče i poslední řadu u hřebene, stejně tak nároží, úžlabí, pultu a první řadu na okapní hraně, kolem prostupů. Totéž platí pro všechny tašky řezané bez ohledu na sklon střechy či větrovou oblast,“ dodává Martin Chmelík z HPI-CZ.
PŘÍCHYTKY TAŠEK I HŘEBENÁČŮ
Příchytky jsou kovové upevňovací prvky, jejichž tvar je přizpůsoben typu střešních tašek. Vyrábějí se z materiálů odolných proti korozi, odolávají tak povětrnostním vlivům, nejčastěji z barveného hliníku ve variantě pro pálené a pro betonové krytiny, a dále ve tvarech pro jednotlivé typy krytin. HPI-CZ umožňuje i výběr podle barev, jež odpovídají nejoblíbenějším barvám střešních krytin – hnědá, cihlově červená a černá.
Hřebenáče je vhodné připevnit pro jistotu kromě příchytky ještě dalším prvkem. „Doporučuji využít tzv. šroubovitý hřebík“, říká Martin Chmelík z firmy HPI-CZ a dodává: „Tento žárově pozinkovaný prvek, napůl hřebík a napůl šroub, se nejčastěji využívá pro připevnění koncového a rozdělovacího hřebenáče, ale výborně se uplatní i při upevňování doplněných hřebenáčů. Prodává se v cihlově červeném a hnědém provedení s již navlečenou těsnicí podložkou, která zabraňuje vniknutí vody do konstrukce střechy.“
-jik-
