Novelu přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu (NSZ), která by se měla stát bypassem pro překlenutí současné právní nejistoty, požadují nejen stavební inženýři. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Českého svazu stavebních inženýrů a spolku SIA – stavitelství, inženýrství, architektura by novela měla aspoň částečně napravit problémy, které na celou oblast stavebnictví, a tedy i hospodářství ČR, dopadají kvůli nedotažené digitalizaci stavebního řízení, Národního geoportálu územního plánování a především v důsledku právní nejistoty plynoucí z různých výkladů předpisů a vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.
Stavební inženýři se shodují, že zákonná úprava přechodných ustanovení, která by umožnila podávat žádosti o povolení stavby v rozsahu i obsahu jako před 1. červencem 2024, kdy nastala plná účinnost NSZ, by měla proběhnout ve stavu legislativní nouze. „Nevíme, jak jinak současnou situaci popsat. Příprava staveb běžně trvá i několik let a nelze ji zahájit jinak než podle existujících předpisů. Není možné pak udělat ostrý střih a mnoha stavebníkům říci, že mají provedené práce zahodit a přepracovat vše podle nových vyhlášek, které vyšly ve Sbírce zákonů jen pár dní před nabytím jejich účinnosti,“ je přesvědčen Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Nejde totiž jen o mediálně sledovanou funkčnost Portálu stavebníka nebo digitalizaci klíčového nástroje pro územní plánování – Národního geoportálu. Značné problémy na straně projektantů i stavebních úřadů způsobují právě pozdě přijaté vyhlášky k NSZ, jež mají umožnit naplňování rekodifikace stavebního práva.
Inženýrské svazy a organizace proto požadují novelu NSZ i některých jeho prováděcích vyhlášek. Cílem tohoto kroku je, aby všechny stavby, jejichž příprava byla zahájena před 30. 6. 2024, mohly být v přechodném období dokončeny podle právních předpisů platných před 1.7.2024. A to včetně možnosti podávat žádost i dokumentaci pro povolení záměru, realizovat a kolaudovat tyto stavby podle starého stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, tedy i v listinné podobě (prostřednictvím datových schránek). V právním státě by nemělo být možné, aby pouze několik dní po vydání ve Sbírce zákonů byly účinné takto zásadní změny prováděcích předpisů, a to bez přechodného období po nabytí jejich účinnosti.
„Jsme samozřejmě zastánci digitalizace stavebního řízení. Paralelně fungující systém, kdy bychom žádosti zejména na dotčené orgány mohli podávat po určitou dobu opět v listinné podobě, respektive prostřednictvím datových schránek, a to včetně projektové dokumentace, by jistě mohl nynější situaci aspoň částečně zachránit. Stávající utlumení na úrovni přípravy, povolovaní stavebních záměrů i kolaudaci hotových staveb negativně ovlivňuje stavebníky a projektanty. Během několika měsíců dopadne krize až na výrobce a prodejce stavebních materiálů, stavební a dodavatelské firmy a desítky tisíc živnostníků podnikajících v oblasti stavebnictví,“ konstatuje Ing. Adam Vokurka, Ph.D., prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) a předseda Autorizační rady ČKAIT.
Stavební inženýři upozorňují zároveň na to, že procesní nejistota nezasahuje jen povolovací řízení, ale rovněž i provádění a kolaudace: od 1.7.2024 nelze zkolaudovat stavby dokončené podle dřívějších právních předpisů, ale je možné kolaudovat stavby jen podle NSZ. Prodlužování nynějšího stavu může ohrozit termíny realizací a tedy i čerpání dotací a fondů u velkého množství stavebních záměrů. To, že je situace vážná, vyplývá z počtu vydaných stavebních povolení. Zatímco do června bylo podle ČSÚ průměrně vydáváno zhruba šest až sedm tisíc stavebních povolení měsíčně, od 1. července se stavebním úřadům podařilo prostřednictvím portálu vydat jen zhruba tisíc rozhodnutí. Mezi nimi jsou však i kolaudace nebo rozdělení pozemků, nejde tedy jen o stavební povolení, která jsou akcelerátorem celé oblasti stavebnictví. Pravděpodobně jsou nějaká stavební povolení vydávána i nadále mimo portál, tyto údaje zatím ČSÚ nepublikoval.
Požadavek stavebních inženýrů nerozporuje nutnost provést proces digitalizace povolovacího řízení. ČKAIT velmi oceňuje, že se našel někdo, kdo měl odvahu se do tohoto mimořádně komplikovaného úkolu pustit. „Chceme jen, aby se digitalizaci stavebního řízení podařilo dokončit, avšak bez kolapsu celého odvětví. Reagujeme na situaci právní i procesní nejistoty, ve které se nachází tisíce stavebníků, včetně veřejných zadavatelů. Nejde jen o funkčnost portálu, ale měl by hlavně ušetřit čas a zkrátit lhůty. Když bude funkční a bude to trvat několikrát déle, tak je to o ničem. Jestliže v roce 2023 bylo v ČR povoleno cca 77 000 záměrů, jednoduchými počty zjistíte, že když jenom zadání žádosti bude trvat o hodinu déle, tak jde celkem o 38 let plného pracovního úvazku jednoho člověka – tedy celý jeden profesní život. Jenže ona to není jen jedna hodina,“ konstatuje Ing. Radim Loukota, místopředseda ČKAIT.
Kromě nemožnosti odhadnout délku povolovacího řízení, které je od 1. července možné pouze prostřednictvím Portálu stavebníka, se týká rovněž relevance vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů. To mění podmínky spolupráce mezi stavebníky a autorizovanými projektanty, kteří jsou obvykle za přípravu projektové dokumentace a zajištění stavebního povolení obvykle zodpovědní.
Schválené a platné znění nového stavebního zákona vytvořilo řadu případů, kdy do 30. června 2024 v souladu s tehdy platnými právními předpisy byla zahájena příprava stavebních zakázek a uzavřeny smluvní vztahy, které však nelze dokončit podle tehdejších předpisů, ale je nutné je znovu vypsat nebo přepracovat, což znamená prodloužení termínů a prodražení.
Ti stavebníci, kteří podle dosavadních předpisů starého stavebního zákona předpokládali dvoustupňové povolovací řízení a začali pracovat na dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) a následné dokumentaci pro stavební povolení (DSP), avšak nestihli požádat o územní rozhodnutí nebo jim byla zamítnuta žádost o vydání tohoto či společného povolení, musí totiž již od 1. července postupovat podle nových vyhlášek. Nejenže tak mohou zahodit dosavadní práce na přípravě zakázky, ale budou mít i jedinečnou možnost si v praxi vyzkoušet problémy, které ostatní stavebníci poznají o něco později. Problémy nastávají při definování, jak má nově vypadat prováděcí dokumentace, bez níž nově po 1. červenci ve většině případů nelze zahájit výstavbu. Problémy jsou s kolaudací dříve povolených staveb, které se najednou také kolaudují podle nové právní úpravy. Takže opravdu nejde jen o to, zda funguje Portál stavebníka, ale především o to, co se na něj musí nahrávat.
To vše a mnoho dalších praktických obtíží jsou důvodem, proč inženýři požadují novelu přechodných ustanovení. Chtějí umožnit, aby u všech staveb, jejichž příprava byla zahájena podle dřívějších předpisů, bylo možné podle těchto předpisů tuto stavbu dokončit a podávat žádosti o povolení stavby jak prostřednictvím Portálu stavebníka, tak i paralelně v listinné (PDF) podobě nebo přes systém datových schránek.
-jik-
