Stavební firmy, a nejenom ty na Moravě, se setkávají s nečekaným nárůstem nákladů v rámci výstavby. Za posledních 10 let uvádějí, že u 20 % realizovaných staveb zaznamenaly prodražení kvůli nepředvídatelným nákladům, přičemž průměrná finanční ztráta pro velké společnosti dosáhla 62 milionů korun! Většina dotázaných firem do rozpočtu svých projektů nezahrnuje rizikovou rezervu pro pokrytí těchto nečekaných nákladů. Co se týká legislativních aspektů, pouhá 4 % stavebních odborníků považují zákon o veřejných zakázkách za efektivní ve vztahu k řešení prodražení staveb.
Z průzkumu společnosti CEEC Research vyplývá, že 26 % stavebních společností si ve svých rozpočtech ponechává rezervu ve výši 5 % na pokrytí potenciálních překážek. Tato praxe jim umožňuje lépe zvládat neočekávané situace bez větších finančních následků. Většina, tedy 74 %, však takovou rezervu ve svých rozpočtech nemá. Tento přistup může být rizikový, protože při výskytu neplánovaných nákladů nemají tyto firmy připravené finanční krytí.
„Ke snížení rizika neočekávaného zvýšení nákladů na stavební práce v rámci veřejných zakázek je možné zvážit několik opatření, která se zaměřují na lepší plánování, transparentnost, kontrolu a efektivní řízení projektů. Jednat se může například o začlenění podmínek, které umožňují určitou flexibilitu cen materiálů nebo dalších nepředvídatelných okolností, ale současně chrání zájmy zadavatele před neoprávněným zvyšováním cen ze strany dodavatelů,“ říká ředitel analytické společnosti CEEC Research Michal Vacek.
Podle zkušeností stavebních společností existuje několik faktorů, které mohou způsobit neočekávané zvýšení nákladů na stavební projekty a nejsou snadno předvídatelné. Nejčastěji jde o chyby v projektové dokumentaci. Ty mohou způsobit komplikace a zpoždění, což vede k finančním ztrátám. Téměř stejně častým problémem je změna ceny materiálů. Fluktuace cen může dramaticky ovlivnit celkové náklady projektu. Dalším významným faktorem jsou změny v projektu zadané investorem. Tyto změny často vedou k dodatečným výdajům a narušení původního rozpočtu. Nečekané geologické podmínky jsou problémem pro 6 % respondentů a mohou vést k technickým a finančním úpravám.
„Podle povahy předmětu díla je nutné najít správný model soutěže, odpovídající smluvní rámec a kvalitního zhotovitele. Zásadní je, aby na straně investora stáli erudovaní odborníci, kteří mají mandát a nebojí se rozhodnout. Je běžné a v pořádku, když se během zadávacího řízení posune datum odevzdání nabídky, aby se vyřešily připomínky uchazečů o veřejnou zakázku. Pokud však tento proces trvá přes rok, zadávací řízení bylo zřejmě „ušito horkou jehlou“, pojmenoval jeden z důvodů prodražení staveb Tomáš Hlaváček, obchodní ředitel COLAS CZ, a.s.
Klíčovou roli v regulaci stavebního procesu, a tedy i v oblasti prodražení staveb, hraje zákon o veřejných zakázkách a ten vyvolává mezi stavebními odborníky diskuze o jeho skutečné efektivitě.
Přestože zákon byl navržen s cílem zlepšit transparentnost ve veřejných soutěžích, jeho dopad pozitivně hodnotí pouhá 4 % stavebních odborníků, což ukazuje na výraznou skepsi v oboru. Velké procento, tedy 59 %, si myslí, že zákon sice přináší určité výhody, ale jeho řešení jsou jen částečná a stále existují nedostatky. Tato skupina vnímá existující regulace jako nedostačující v boji proti prodražování staveb. Na druhé straně, solidních 37 % odborníků se domnívá, že zákon je zcela neefektivní, a zdůrazňuje potřebu jeho revize.
Dobré i špatné zkušenosti s řešením neočekávaných nákladů u staveb ze strany investora má rovněž Radim Čáp, jednatel společnosti Swietelsky stavební s.r.o.: „Stát má v první řadě fungovat jako stabilizační prvek. Jakýkoliv výrazný výkyv cen vstupních materiálů nelze v dnešní turbulentní době predikovat. Toto riziko proto nelze ponechat pouze na zhotovitelích. Vidím dobrý přístup v podobě smluvních standardů u významného investora, jako je ŘSD, bohužel však mnohdy tyto smluvní standardy chybí u municipalit či některých krajských zakázek. I zde by tedy smluvní podmínky měly brát ohled na nepředvídatelné okolnosti.“
